Rubrika: NOVINKY

  • Jak zapojit děti do úklidu?

    Jak zapojit děti do úklidu?

    Sotva uklidíte jednu oblast vašeho domova, můžete se vrhnout na další…a pak se rovnou vrátit k té první, jelikož se tam jakýmsi zázrakem mezitím zase vytvotřil nepořádek. Znáte to? Úklid domácnosti je nedílnou součástí každodenního mateřského kolotoče, to vám potvrdí každá(ý), kdo o tom něco ví. Zapojením vašich ratolestí do úklidu jim nejen pomůžete získat praktické dovednosti a znalosti o chodu domácnosti, ale také ulehčíte sami sobě.

     

    Participace dětí na úklidových činnostech však není (a neměla by být) primárně o tom, abychom si my, dospělí, ulehčili. Pointou je, aby děti viděly, jak to doma chodí a uvědomily si, že hračky se do krabice neuklidí samy, prach se neutře sám, koberec se nevysaje sám a prádlo se také nevypere a nepověsí samo. Postupným zapojením do úklidových činností si vypěstují návyky, které je budou provázet celým životem. Jen se podívejme sami na sebe a na naše drahé polovičky – to, co v domácnosti děláme (a neděláme) si většinou neseme z dětství a z toho, co nás naučili naši rodiče. Něco samozřejmě můžeme přidat, něco zase vynechat, ale základní uklízecí návyky jsou jasně dané právě z tohoto období. Kromě zvyků jde také o získání důležitých praktických dovedností. Umět správně držet koště, povléct postel, nachystat svačinu a vědět jak vyprat prádlo se zkrátka do života hodí. V neposlední řadě je úklid domácnosti s dětmi také o tom dělat věci společně – rodině to přináší radost a pocit soudržnost (plus uklizený byt). 

    Otázkou nyní je, jak děti do úklidu zapojit? Utírání prachu nebo stlaní postele nezní zrovna jako ty nejzábavnější činnosti na světě. 

    Ty nejmenší děti se velice rády zapojují do všech činností a opakují po rodičích – zkrátka chtějí dělat všechno, co dělá máma a táta. Této touhy si važte a využijte ji, rozhodně dítě neodhánějte s tím, že na to je ještě malé (pokud se nejedná o broušení nožů nebo podobnou činnost). Jasně, úklid s 18ti měsíčním dítětem trvá dvakrát až třikrát déle a často se nakonec ani nejedná o úklid, ale zde je opravdu na místě nechat své perfekcionistické touhy stranou. Pokud se dítě chce zapojit, nechte ho. Učí se, objevuje, opakuje, a to je přece skvělé! Ještě jedna důležitá věc – malé děti snáz pochopí to, co po nich chcete, názorným příkladem. Vysvětlování nechte na jindy, raději jim ukažte, jak vypadají hračky uklizené do krabice,prostřený stůl, vyklizená myčka nebo ustlaná postel. 

     

    To, že děti začneme do chodu domácnosti zapojovat už od raného věku, nicméně neznamená, že budou s radostí uklízet až do konce života. Smysl pro pořádek a čistotu je dlouhotrvající proces, na kterém musíme soustavně pracovat. Cílem by pro nás jako rodiče nemělo být, aby děti slepě poslouchaly naše příkazy a rozkazy, ale aby si k pořádku vypěstovaly pozitivní postoj a pořádek byl pro ně samotné něco chtěného. 

     

    Motivace zapojovat se do úklidu by vždy měla být pozitivní. Slepé příkazy a následný křik nebo dokonce tresty nikam nevedou. Respektive vedou, ale pouze k tomu, že si dítě k úklidu vytvoří celoživotní odpor. Chvalte vaše děti za snahu, ne za výsledek. Tak pochopí, že vítězství není vše a že se mohou neustále zlepšovat. Děti milují výzvy, zkuste tedy použít věty typu “jé, to je tolik hraček, to já ani nedokážu uklidit! Dokážeš to ty?”

    Jak známo, děti také milují hry a s úklidem tomu není jinak. Zkuste zapojit vaši kreativitu anebo přímo samotné hračky. Máte doma vozík nebo krabici na kolečkách? Udělejte z něj popelářské auto, se kterým bude vaše dítko jezdit po domě a nakládat do něj rozházené hračky (kdo z nás nechtěl být v dětství popelářem?!). Pokud máte děti dvě, jedno může být řidič a druhý kontrolor pořádku, s tím, že si role budou pravidelně střídat. U skládání prádla nechte děti závodit v tom, kdo první spáruje nejvíc ponožek. Vysávání můžete pojmout ve stylu Jeníčka a Mařenky – udělejte po bytě chodníčky z drobků nebo třeba papírových koleček z děrovačky a dejte dětem za úkol je vysát. Fantazii se meze nekladou. 

     

    Nezapomínejte, že úklid domácnosti je činností společnou a že pro děti je velice demotivující, pokud jim zadáte úkoly a sama(i) si lehnete na gauč. 

     

    Do jakých činností a kdy můžeme děti zapojovat? Dali jsme dohromady obecný přehled činností podle věkových kategorií. Berte ho prosím jen orientačně, je jasné, že doma můžete mít dítě, které od 1,5 roku miluje vysávání a rádo utírá prach. A naopak, jsou děti, které některým činnostem přijdou na kloub (a na chuť) až o něco později. 

    2-3 roky

    • uklidit hračky do krabice
    • poskládat knihy na poličce
    • vyhodit odpadky do koše
    • prostřít stůl
    • odnést oblečení do koše na špinavé prádlo 

    4-5 let

    • nakrmit domácí zvíře
    • uslat postel
    • zalévat květiny
    • používat ruční vysavač
    • doplňovat toaletní papír
    • připravit si jednoduchou svačinu
    • utřít a uklidit nádobí

    6-7 let

    • vynést odpadky
    • shrabat zahradu
    • vyklidit nádobí z myčky
    • vysát hladké povrchy
    • vytřídit špinavé prádlo
    • uklidit si čisté prádlo do šatníku

    8-9 let

    • naskládat nádobí do myčky
    • utřít prach
    • pomoc při nákupu v obchodě
    • převléknout povlečení
    • vyleštit zrcadla
    • umýt stůl

    10-11 let

    • umýt koupelnu (pozor na úklidové prostředky-viz dále)
    • zvládnout běžný úklid domácnosti (prach, vysávání, vytírání)
    • samostatně nakupovat drobné věci
    • připravit jednoduché jídlo
    • uklidit po sobě pracovní plochu v kuchyni
    • přišít knoflík

    od 12 let

    • žehlit 
    • vařit
    • vyprat
    • postarat se o mladší členy domácnosti
    • vyměnit žárovku (s dohledem rodiče)
    • zapojit se do drobných oprav (pověsit obraz na stěnu, přivrtat poličku atd.)

    Poslední otázkou v tématu úklidu s dětmi je výběr vhodných úklidových prostředků. Ekologicky produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí a neobsahují nebezpečné chemikálie, budou jistě šetrnější i k pokožce a čichovým buňkám vašich dětí. Sázkou na jistotu jsou v tomto ohledu po domácku vyrobené úklidové prostředky (např. domácí čistič na bázi octa a jedlé sody). Další možností jsou čistící a úklidové prostředky s označením “ekologické.” Na Košíku najdete široký výběr od značek Tierra Verde, Feel Eco či Attitude. Zaručuje se za ně i autorka článku, která je na složení výrobků a ekologii opravdu pes! 

    Zdroje:

    https://www.opppvyskov.cz/index.php/pracoviste/boskovice/93-rodic-boskovice/357-deti-a-domaci-prace

    https://www.akademierodicovstvi.cz/blog/mali-pomocnici-aneb-kdyz-deti-doma-pomahaji-uklizet

    https://www.flowee.cz/clovek/9527-psycholozka-radi-jak-na-pozitivni-motivaci-deti

    https://www.promaminky.cz/clanky/rozvoj-a-vychova-ditete-106/jak-zapojit-dite-do-chodu-domacnosti-673

    https://www.hravaskolka.cz/inspiracia-pre-rodicov/jak-motivovat-deti-k-uklidu-hracek/

     

    Autor: Tereza Reyes



  • Velký lexikon mouk

    Velký lexikon mouk

    Jakou mouku použít na palačinky a jakou na knedlíky? Která mouka je nejzdravější? A je bílá mouka opravdu takový zabiják? To vše se dozvíte v našem velkém moukovém přehledu. 

    Koláče nejen, že nejsou bez práce, ale hlavně nejsou bez mouky. Mouka je základní surovinou pro každého – byť i příležitostného – pekaře a kuchaře. Jejich nabídka se v posledních letech značně rozšířila a již dávno si nevybíráme pouze mezi moukou pšeničnou, špaldovou a žitnou. Velký výběr je zcela jistě fajn, ale ruku na srdce – vyznat se ve všech těch druzích a typech mouky je někdy docela oříšek. 

    Na začátek si pojďme ujasnit zcela základní věc, a sice rozdíl mezi moukou bílou a celozrnnou.

    Obilné zrno se skládá z vnějšího obalu, vnitřního části (endospermu) a klíčku. Obal je zdrojem vlákniny, minerálů a vitamínů. Vnitřní část je tvořena převážně bílkovinou (lepkem) a škrobem. V klíčku pak najdeme kromě minerálů a vitamínů také enzymy a nenasycené mastné kyseliny.

    Rozdíl mezi celozrnnou a bílou moukou spočívá v tom, z jaké části obilného zrna se vyrábí. Bílá mouka vzniká pouze z vnitřní části zrna, a je tedy ochuzena o většinu výše zmíněných látek. Mouka celozrnná se naproti tomu vyrábí z celého zrna, včetně jeho obalu a klíčku, a zachovává si tak všechny prospěšné látky.  Vybírat mezi celozrnnou a bílou variantou dnes již můžeme u většiny standartních mouk (celozrnná pšeničná, špaldová, žitná…).

    Tip: Celozrnná mouka je jedna z potravin, kterou se vyplatí kupovat v bio kvalitě. V obalu zrna se totiž mohou ukládat pesticidy a další chemické látky používané v konvenčním zemědělství. Bio kvalita vám zaručí, že zrno, ze kterého je celozrnná mouka umletá, je v tomto ohledu “čisté.” 

     

    V následujícím přehledu jsme mouky rozdělili na ty, které obsahují lepek, a bezlepkové. Začněme moukami s lepkem, mezi které spadá mouka pšeničná, špaldová, žitná, ječná, a ovesná.

     

    Pšeničná hladká mouka

    Klasika všech klasik, která se hodí takřka na všechno. Pšeničná hladká mouka má opravdu všestranné využití. Je vhodná na slané i sladké pečení, smažení řízků nebo zahušťování omáček. Neobejdou se bez ní piškotová a kynutá těsta, palačinky, lívance, vafle, dorty, cukroví či muffiny. Snadno se kombinuje s ostatními typy pšeničných i nepšeničných mouk.

    Pšeničná polohrubá mouka

    Polohrubá mouka je „držák“ – krásně udrží pohromadě všechna sladká i slaná těsta. Snadno se kombinuje s ostatními typy pšeničných i nepšeničných mouk. V případě potřeby může být zaměněna za moukou hladkou. Využijete ji na pečení všech tradičních českých dobrot od perníků, bábovek, bublanin a koláčů až po výrobu litých či třených těst. Nesmíme zapomenout také na oblíbenou drobenku, která se bez polohrubé mouky neobejde.

     

    Pšeničná hrubá mouka

    Hrubá mouka je typická pro českou a slovenskou kuchyni. Je vhodná na vařená těsta a jen těžko bez ní vytvoříte ty správné domácí knedlíky, noky, těstoviny, nudle nebo halušky. Hrubou pšeničnou mouku není vhodné kombinovat s ostatními typy či druhy mouk. 

     

    Špaldová mouka

    Špaldová mouka se v posledních letech těší velké oblibě u všech, kdo holdují zdravému životnímu stylu a dbají na svůj jídelníček. Není bezlepková (jak si často lidé myslí!), ale oproti pšeničné mouce je díky vyššímu obsahu minerálů a bílkovin nutričně hodnotnější. Pečící vlastnosti pšeničné a špaldové mouky jsou prakticky stejné, takže je lze snadno kombinovat nebo i zcela zaměnit. Díky své lahodně oříškové chuti i vůni se nejčastěji používá na přípravu sladkých těst na koláče, buchty, vafle, palačinky, lívance, muffiny nebo cukroví. Skvělě bude fungovat i u některých druhů slaného pečiva (domácí housky nebo quiche). 

     

    Žitná mouka

    Žitná mouka bývá díky nižšímu obsahu lepku a vyššímu obsahu prospěšných látek (vlákniny, minerálů a vitamínů) označována jako „zdravější“ alternativa bílé pšeničné mouky.

    Často ji najdete v receptech na perníčky nebo domácí medovník, využijete ji také na výrobu domácích palačinek, rohlíčků, chleba a kvásku. Pozor – žitná mouka je poměrně „patlavá“ a hutnější než mouka pšeničná, a proto je lepší zvolit nehnětené chleby pečené ve formě, která těsto snáz udrží. U ostatních těst je vhodné ji smíchat s jinou moukou (např. pšeničnou celozrnnou či bílou nebo špaldovou). Pokud se rozhodnete pro kynuté těsto, je důležité dodržet poměr jednoho dílu světlé mouky (špaldové či pšeničné) na čtyři díly mouky žitné, která by sama o sobě nenakynula.

     

    Ječná mouka

    Mouka z ječmene vyniká svým vysokým obsahem vitamínů skupiny B. Není příliš známá a v praxi se s ní prakticky vždy setkáme v kombinaci s ostatními moukami. Má skvělou schopnost nadlehčit těsto a dodat mu vláčnost, takže se používá především na doplnění těsta na sušenky nebo na výrobu lívanců, placek či palačinek.

     

    Ovesná mouka

    Oves je považován za jednu z nejzdravějších obilovin vůbec – vyniká minimálním obsahem lepku a naopak vysokým obsahem vlákniny, bílkovin a vitamínů. Oves se pěstuje i v certifikované bezlepkové variantě. Ovesnou mouku si můžete snadno vyrobit i sami doma pomletím ovesných vloček v mixéru. Její lehce oříšková, ovesná chuť ozvláštní každé sladké i slané těsto. Díky své magické schopnosti dělat pekařské výrobky výrazně křehčí se často používá na výrobu domácích sušenek, uděláte s ní také báječné zdravé lívanečky a palačinky.

    Tip: Vyzkoušejte naši novinku – Authentic mouky s vylepšenými pečícími vlastnostmi. Mouky pro nás vyrábí Mlýn Perner, odkud pochází ty nejkvalitnější mouky u nás. Jejich špičkové zpracovací technologie dovedou namlít tu nejjemnější mouku i z mouky celozrnné, a to s minimálním poškozením obilného zrna. Výsledné produkty pak vynikají lepšími pečícími vlastnostmi (zejm. vyšší pojivost) a lepšími nutričními hodnotami. 

     

     

    Pojďme se přesunout do světa bezlepkových mouk. Mezi ty nejpoužívanější patří  mouka jáhlová, pohanková, rýžová, kukuřičná, cizrnová, kokosová, mandlová, a čiroková.

     

    Na úvod je třeba poznamenat, že absence lepku v moukách způsobuje to, že se s nimi hůře pracuje – těsto jednoduše nedrží pohromadě. Těsta z bezlepkových mouk nejsou příliš kyprá, nepojí a potřebují více vody. Proto se při pečení doporučuje bezlepkové mouky kombinovat, buď mezi sebou navzájem, anebo s klasickými moukami zmíněnými výše (pokud nejste na lepek alergičtí).  Nenechte se však jejich odlišnými vlastnostmi odradit – i přes horší pečící schopnosti jsou pestrým a hlavně zdravým zpestřením jídelníčku! 

     

    Jáhlová mouka

    Jáhly se díky vysokému obsahu železa doporučují lidem trpícím chudokrevností. Kromě toho obsahují také velké množství vitamínů skupiny B, fosforu a dalších minerálů. Další výhodou je, že jsou velmi lehce stravitelné. Jáhlová mouka je všestranná, hodí se jak na sladké pečení, tak na zahuštění polévek nebo omáček.

     

    Pohanková mouka

    Pohanka má až zázračné účinky. Kromě antioxidačních schopností pomáhá zlepšovat trávení, snižovat hladinu cholesterolu a krevní tlak a je bohatá na vitamíny a minerály. Má lehce oříškovou chuť a těstům dodá tmavou barvu. Je vhodná na sladké i slané pečení a dají se z ní udělat úžasné zdravé palačinky. 

     

    Rýžová mouka

    Rýžová mouka je pro člověka velmi lehce stravitelná. Nejvíce se hodí na zahušťování polévek a omáček, využívá se také například při výrobě domácího kimchi. Skvělá je také do těstíček na smažení. V kombinaci s jinou moukou se dá použít i na pečení. 

     

    Kukuřičná mouka

    Kukuřice je populární plodina především ve Střední Americe, kde se hojně využívá také mouka namletá z jejích zrn, například na výrobu tortill. Dají se z ní udělat skvělé palačinky a placky, sladké či slané pečivo, používá se na zahušťování polévek a omáček a také na výrobu kukuřičné kaše neboli polenty. V porovnání s ostatními bezlepkovými moukami má poměrně vysokou pojivost.  I tak je ale vhodné (zejména u pečení koláčů a buchet) ji smíchat s jinou moukou.

     

    Cizrnová mouka

    Cizrnovou mouku řadíme mezi mouky luštěninové. Je oblíbená mezi sportovci – vegany díky vysokému obsahu rostlinného proteinu. Kromě toho obsahuje velké množství vlákniny, vitamínu B, minerálů, kyseliny listové a podporuje trávení. Má lehce oříškovou chuť a hodí se jak na pečení i vaření. Pokud z ní děláte nepečené dezerty, je vhodné ji před přípravou nasucho orestovat do zlata.  Když už se bavíme o restování, cizrnová mouka lehce osmahnutá na pánvi a smíchaná s cukrem, máslem a kořením je oblíbeným indickým dezertem, který rozhodně doporučujeme vyzkoušet!

    Tip: Smícháním s vodou slouží jako náhrada vajíčka.  

     

    Kokosová mouka

    Kokosovou mouku oceníte díky vysokému obsahu vlákniny a zdravých nasycených tuků. Je skvělá pro sportovce, jelikož dokáže rychle doplnit energii a podporuje metabolismus. Vyniká mírně nasládlou chutí, a proto ji doporučujeme spíše na sladké pečení. Skvěle chutná v kombinaci s mandlovou moukou.

     

    Mandlová mouka

    Mandlová mouka má (nečekaně) vynikající oříškovou chuť, která lahodí především sladkým receptům. Mandle jsou bohaté na vitamíny a minerály a mouka vzniklá jejich umletím má skvělou schopnost snižovat hladinu cholesterolu. Hodí se tak na zdravé pečení, vykouzlíte z ní úžasné sušenky, koláče nebo muffiny. Počítejte s tím, že mandlová mouka je „těžší“, a tak je do těsta obvykle třeba přidat více kypřidla, popřípadě ji namíchat s některou “lehčí” moukou, například rýžovou nebo tapiokovou.

     

    Čiroková mouka

    Čirok je druh obiloviny, kterému se pro jeho skvělé pekařské vlastnosti přezdívá „pšenice celiaků.“ Má tmavší barvu a neutrální chuť, kterou byste po upečení nerozpoznali od mouky pšeničné. Její využití je univerzální, hodí se jak na sladké, tak na slané pečení. Stejně jako mandlová mouka, je i ta čiroková spíše „těžší“, a proto bude dobře fungovat v kombinaci s lehkými moukami, např. rýžovou či tapiokovou.

     

     

    Otázka na konec – je bílá mouka opravdu takový zabiják?

    Bílá pšeničná mouka si vysloužila nálepku zločince, který škodí našemu zdraví. Měli bychom se před ní mít na pozoru nebo je to jen další výživový mýtus?

    Jak jsme psali na začátku tohoto článku, bílá mouka je oproti té celozrnné podstatně méně nutričně hodnotná, což je dáno jejím způsobem výroby. Vnitřní zrno, ze kterého je umletá, obsahuje v podstatě jenom lepek (bílkovina) a škrob (sacharid). Oproti mouce celozrnné obsahuje málo vlákniny, vitamínů i minerálů. Proto se v souvislosti s bílou moukou můžeme setkat s označením „prázdné kalorie“ – mouka má poměrně vysokou kalorickou hodnotu a zároveň poměrně nízký obsah pro tělo prospěšných látek. To z ní však ještě zabijáka nedělá. Co nás potenciálně „zabíjí“ je množství, v jakém bílém mouku konzumujeme. Průměrný Čech ročně zkonzumuje až 100 kg bílé mouky, aniž by o tom věděl. Mouka totiž není obsažená jenom v pečivu, přidává se také do omáček, polévek, cukrovinek, uzenin či některých jogurtů, vyrábí se z ní těstoviny atd. 

    Tip: Při domácím pečení zkuste bílou mouku kombinovat buď s celozrnnou nebo některou bezlepkovou moukou (viz výše). Přidáte tím vašim výtvorům na nutriční hodnotě. 

      

    Autor: Tereza Reyes

    Zdroje:

    https://www.countrylife.cz/celozrnna-mouka

    https://superkvasaci.cz/kompletni-prehled-druhu-mouk-a-jejich-pouziti-v-kuchyni/

    https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Peci-se-da-i-zdraveji—celozrnna-vs.-bila-mouka.-Jak-na-to__s10010x10868.html

    https://www.zijemebezlepku.cz/blog/bezlepkove-mouky/

     

     



  • Jak si zorganizovat lednici a spíž?

    Jak si zorganizovat lednici a spíž?

    Jídlem se neplýtvá, to věděly už naše babičky. V rámci snah o zabránění plýtvání jídlem jsme s vámi sdíleli tipy ohledně nakupování a plánování. Aby v koši neskončila ani jediná potravina, je neméně důležité jídlo umět také dobře skladovat. Jste si jistí, že víte, co kam patří? 

    Jak si uspořádat lednici? 

    Ve spodní části ledničky je teplota nejnižší a zvyšuje se o cca 1 stupeň s každou poličkou. 

    Začněme odspodu, tedy od šuplíků. 

    Šuplíky

    Do šuplíků dávejte zeleninu a ovoce, které před uskladněním rozhodně nemyjte (rychleji by se zkazilo). 

    Tip: Víte, které ovoce a zelenina do lednice nepatří?

    Rajčata, paprika, cibule, česnek, zázvor a brambory – ty uchovejte radši v temnu a suchu spíže. Do lednice nedávejte ani exotické druhy ovoce, které při teplotě nižší než 10 °C ztrácí chuť (banán, ananas, mango, citrusy). Lépe jim bude v ovocné míse na lince. 

    Spodní police

    Spodní poličku nad šuplíky si vyhraďte na čerstvé maso a ryby. Aby nedošlo ke kontaminaci s ostatními potravinami, nechte tuto poličku jen a pouze jim. Masné a rybí výrobky mějte vždy v sáčku nebo uzavíratelné nádobě. 

    Prostřední police 

    Na prostřední poličku (popř. poličky – záleží na velikosti vaší lednice) dávejte uzeniny, sýry, jogurty a ostatní mléčné výrobky či jejich alternativy. Masné a mléčné výrobky oddělte tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Nedávejte je do dvířek lednice, kde se kvůli otevírání a zavírání mění teplota, a rychleji by tak podlehly zkáze. 

    Horní police

    Poslední polička se hodí na ukládání hotových pokrmů a všech jídel, která jsou určena k rychlé spotřebě. Patří sem také zákusky, dorty, chlebíčky apod. Myslete na to, abyste jídla do lednice dávali vždy vychladlá. 

    Dveře

    Dvířka lednice jsou jejím nejteplejším místem, teplota v nich kvůli otevírání a zavírání dveří kolísá a pohybuje se okolo okolo 11 °C. Podle toho je třeba volit potraviny, které sem umístíme. Do spodní přihrádky patří džusy, minerálky, mléko, pivo, víno a jiné nápoje. Doprostřed můžete uložit marmelády, kečup, hořčici a ostatní ochucovadla. Do horní přihrádky dejte uzavíratelný box s máslem a vejce. 

     

    Tipy

    • Jednotlivé výrobky umísťujte tak, aby byly vepředu ty, které se mají spotřebovat nejdřív. Ty s delší dobou trvanlivosti umístěte za ně. 

     

    • Abyste předešli nepříjemných pachům, umístěte do lednice talířek s kávovým lógrem (viz článek Jak využít lógr) nebo jedlou sodou, který po pár dnech vyměníte. Budete překvapeni, jak skvěle oba produkty pachy pohlcují. 
    • Následující potraviny do lednice nepatří: neotevřené plechovky a konzervy, káva, vybrané ovoce a zelenina (viz výše) a pečivo. Dejte je radši do spíže a ušetřete si tak spoustu cenného místa. 
    • Lednici nepřeplňujte. V přeplněné lednici nemůže proudit vzduch, lednice špatně chladí a může tak dojít k její poruše nebo zkažení potravin. 
    • Má vaše lednice tzv. nulovou zónu? Nulová zóna je speciální oddělená chladící přihrádka, ve které se dá snížit teplota až na 0 °C a nastavit až 90% vlhkost. Za těchto podmínek dochází k minimalizaci rozmnožení nežádoucích mikroorganismů, a tím k prodloužení čerstvosti, aroma i chuti uložených potravin. Do nulové zóny ukládejte například čerstvé ryby, dražší sýry či salámy a zeleninu nebo ovoce, které mají tendenci rychle vadnout.

    Jak si zorganizovat spíž? 

    Přesuňme se do špajzu. Pojďme si sáhnout do svědomí a říct si, že hlavním problémem většiny spíží je to, že v nich panuje lehká anarchie a uspořádání jednotlivých potravin nedává smysl. Nedostatečná organizace vede k tomu, že nevíme, co kde a v jakém množství máme, což značně komplikuje tvorbu nákupních seznamů. Ve spíži se pak množí potraviny, které v takovém množství nepotřebujeme a nezřídka dochází k jejich vyhazovaní. Kromě toho nám dezorganizace značně komplikuje i přípravu jídla. Další kámen úrazu je špatné skladování, kvůli kterému výrobky snáze podléhají molům či jiným škůdcům. 

    Jak tedy můžeme naši spíž zefektivnit? 

    Tip 1: Kategorizace potravin

    Vytvořte si ve spíži zóny podle typu potravin – koutek s luštěninami, s výrobky na pečení, s přílohami (rýže, kuskus, těstoviny…), snídaňovými vločkami a granolou atd. Při rozmístění jednotlivých zón se zamyslete, které typy potravin používáte nejčastěji, např. po snídaňových vločkách asi saháte častěji než po fazolích.  

    Tip 2: Nádoby

    Po vytvoření plánu rozmístění potravin je důležité zvolit vhodné nádoby na jejich uskladnění. Pro balené věci (mouky, luštěniny, vločky, těstoviny atd.) jsou nutné dobře uzavíratelné nádoby. Nejpraktičtější jsou plastové nebo skleněné, u kterých snadno vidíte, co v které nádobě je.

    Myslete na ekologii a využívejte větší sklenice například od okurek nebo jiných potravin. Na ovoce a zeleninu jsou praktické (a oku lahodící) nejrůznější košíky. Na pečící přísady, koření nebo ochucovadla (oleje, octy atp.) zase poslouží úložné boxy. Chleba skladujte zabalený do utěrky, rohlíkům, bagetám a jinému pečivu bude dobře v plátěných pytlících. Ideální je pečivo zabalené do plátna položit na ošatku, kde dýchá, přičemž utěrka nebo plátěný sáček absorbuje okolní vlhkost. Další osvědčenou metodou je skladování pečiva v chlebníku.

    Lépe zorganizovaná lednice a špajz nám mohou kromě snížení množství vyhozeného jídla usnadnit naše kuchyňské počínání a zpříjemnit tak každodenní život. Vyzkoušíte naše tipy? 

     

    Autor: Tereza Reyes

    Zdroje:

    https://www.jakvkuchyni.cz/jak-usporadat-potraviny-v-lednici/

    http://www.kredence.cz/jak-usporadat-potraviny-v-lednicce/

    https://www.idnes.cz/recepty/chladnicka-podle-pravidel-kam-patri-maslo-a-kam-salat.A110404_160904_recepty_job



  • Jezte kimchi a fermentované potraviny, vaše střeva vám poděkují

    Jezte kimchi a fermentované potraviny, vaše střeva vám poděkují

    Spousta lidí po otevření sklenice touto asijskou pochoutkou pohrdne. Není divu, fermentovaná zelenina má vskutku svébytný odér. Zkuste i přesto dát kimchi šanci. Fermentované potraviny by se totiž díky četným zdravotním benefitům daly označit za zázračné.  

     Na začátek si pojďme ujasnit, co to vůbec fermentace je. Kvašení neboli fermentace je proces přeměny organických látek pomocí mikroorganismů (bakterií a kvasinek) ze složitějších na jednodušší, pro člověka snáz stravitelné. Je to odvěký způsob konzervace potravin, při kterém vzniká prostředí, chránící potraviny před kontaminací toxickými látkami a mikrobiálním rozkladem. Není výjimkou, že nakládané zelí nebo kvašáky tak často přežijí celou generaci.  

    V zásadě rozlišujeme dva způsoby fermentace, podle toho, zda se v dané potravině přirozeně vyskytují mikroorganismy a jejich enzymy, anebo ne. V prvním případě – tzv. klasické fermentaci – stačí vytvořit prostředí, ve kterém začne růst kvasná mikroflóra. V případě druhém je potřeba kromě tvorby prostředí dodat také tzv. startovací kultury, který proces fermentace zahájí.  

    Co patří mezi fermentované potraviny?  

    Fermentovat můžeme zeleninu (okurky, zelí, kimchi), luštěniny (tempeh, sojová omáčka, miso pasta), obiloviny (kváskové pečivo), mléčné výrobky (jogurt, kefír) či nápoje (cider, kombucha, limonády).  

    Proč jíst fermentované potraviny?  

    Z předchozího výčtu vás nic nenadchlo? Pravda, některá fermentovaná jídla či nápoje mohou mít pro spoustu lidí poměrně zvláštní chuť. Přesto vám doporučujeme jim dát šanci, jelikož mají celou řadu benefitů. Mezi největší triumfy fermentace patří:  

    • lepší stravitelnost potravin 
    • zlepšení střevní mikroflóry a zažívání 
    • posílení imunity 
    • zabránění rozvoje bakteriálních infekcí  
    • eliminace toxických látek z potravin 
    • potenciální zmírnění alergií 

     

    Nezní to jako zázrak? Fermentované potraviny pro své blahodárné účinky do jisté míry skutečně zázračné jsou. Třeba takové kimchi si vysloužilo označení “jedno z pěti nejzdravějších jídel na světě.” (1)  

    Co je kimchi?  

    Pokud jste s ním ještě neměli tu čest, rádi vám ho představíme. Kimchi je korejská národní pochoutka, jejich signature dish, kterého ročně zkonzumují 27 kg na osobu. Je to vlastně nakládaná, fermentovaná zelenina se směsí chilli, česneku a zázvoru a sojové omáčky. Základem kimchi je pekingské zelí doplněné o mrkev, jarní cibulku a bílou ředkev. Každá směs se složením může lehce lišit, záleží na preferencích jejího výrobce. Co mají ale všechna kimchi společné je fakt, že jsou bohatým zdrojem vitamínů a disponují výše zmíněnými zdravotními benefity. Že je kimchi takovým malým zázrakem ostatně dokazují samotní Korejci, respektive jejich vitalita a štíhlá těla.  

    Výroba kimchi je poměrně snadná – nakrájená zelenina smíchaná s kořenící pastou (koření, sojová omáčka, rýžová mouka, popř. třtinový cukr) se naloží do sklenic, uzavře a nechá kvasit nejdříve 1-2 dny při pokojové teplotě a poté 10-14 dnů v lednici.  

     

    Tuto skvělou a zdravou pochoutkou jsme samozřejmě museli mít i u nás na Košíku. V nabídce máme Kimchi od české značky Beavia (dříve I love hummus). Rodinná firma začala v roce 2011 výrobou hummusu, kterou o 6 let později doplnila o další exotickou pochoutku – kimchi. Loni se ke svému desetiletému výročí přejmenovala na Beavia, což latinsky znamená “šťastná cesta.”

    Jejich produkty si nás získaly nejen skvělou chutí, ale také ruční výrobou a poctivým přístupem. Kimchi od Beavia je čistě přírodní, nepasterované, bez konzervačních látek či barviv a veganské. Jeho kvalitu zpečeťuje certifikát International Food Standard. 


    A jak kimchi jíst? 

    Kimchi je skvělé samotné, jako příloha k jídlu nebo salát. Stejně tak se dá použít jako součást pokrmů, hodí se do polévek nebo dušených směsí. Korejci ho společně se slaninou či houbami přidávají do pánve ke smažené rýži, čímž vzniká jejich tradiční pokrm kimchi fried rice. My jsme si pro vás připravili recept na báječný kimchi grilled cheese sendvič. Spojení roztékajícího se sýra a pikantního zelí je prostě neoodolatelné a získalo si už nejednoho odpůrce kimchi. Zkusíte ho taky?  TADY JE RECEPT

     

    Autor: 

    Tereza Reyes 

     

    Zdroje: 

    https://www.health.com/condition/digestive-health/worlds-healthiest-foods-kimchi-korea (1) 

    https://www.brainmarket.cz/nase-novinky/alergie/ 

    https://cs.health-consultation.com/7484455-benefits-of-fermented-foods-you-didnt-know 

    https://radimejak.cz/co-je-fermentace/ 

    https://www.ilovekimchi.cz/ 

  • Maska na karneval snadno a rychle

    Maska na karneval snadno a rychle

    Karneval ve škole, ale i masopustní průvod – to jsou skvělé příležitosti, jak si s dětmi užít odpoledne plné zábavy. Můžete si spolu totiž připravit krásnou domácí masku leoparda. Připravili jsme vám jednoduchý návod, jak ji vyrobit z použité nákupní tašky, tak přizvěte děti a šup do toho!

    Co budete potřebovat?

    [column size=one_half position=first ]

    • 2 malé papírové tašky Košík 
    • lepidlo 
    • nůžky

    [/column]

    [column size=one_half position=last ]

    • nůžky na nehty 
    • obyčejná tužka 
    • tempery

    [/column]

    Maska na karneval krok za krokem

    Nejprve dítěti zkuste dát tašku na hlavu, abyste zjistili, kde v tašce vystřihnout oči. Přibližnou polohu si označte tužkou.  

    Z druhé tašky vystřihněte klasickými nůžkami dvě uši a nalepte je na hlavní papírovou tašku. 

    Obyčejnou tužkou namalujte oči, ty vystřihněte opatrně nůžkami, aby dítě dobře vidělo.  Pak tužkou předmalujte obličej. 

    Další práci můžete přenechat vašim ratolestem. Černou temperou obtáhne naznačený obličej, domaluje uši a leopardí fleky. Barevnými temperami vše doladí dle své fantazie. 

    Maska na karneval je hotová! Teď už stačí jen spárovat s leopardí mikinou a na maškarním i v masopustním průvodu s dětmi zazáříte.   

    Další čtení:

    Vše o masopustním období se dozvíte zde.

    Připravte si s dětmi sladké tiramisu zde.

  • Food trendy v roce 2022

    Food trendy v roce 2022

    Food expertka Hanni Rützler na základě svých dlouholetých zkušeností a znalostí napříč obory zmapovala, jaké budou letošní trendy v jídle. Připravte se na cirkulární jídlo, lokální exotiku, více zeleniny i alternativních zdrojů masa.

    Credit: Food report 2022 by Hanni Rützler

    Lokální exotika

    …aneb kompromis mezi striktní lokálnosti a požitkem z exotických věcí. Díky moderním technologiím (aquaponie, hydroponie aj.) lze i v našich končinách vypěstovat cizokrajné potraviny, jako fíky, artyčoky nebo speciální druhy salátů.. 

    Real omnivores

    Omnivore znamená všežravec. V případě tohoto trendu však nejde pouze o kombinaci živočišných a rostlinných zdrojů bílkovin. Opravdový moderní všežravec nepohrdne také novými typy bílkovin – hmyzem, mořskými řasami, umělým masem z laboratoře či veganskými náhražkami masa typu Beyond meat.

    Flexitariánství

    Flexitarián je člověk, který se stravuje převážně vegetariánsky, ale občas si dá i maso. Ač se tak řada lidí oficiálně nenazývá, nejspíš flexitariánství do jisté míry praktikuje, jelikož omezování konzumace masa je trendem několika posledních let. Souvisí s udržitelností, resp. zjištěním, že masný průmysl má negativní dopady na naši planetu. Mluví se také o nutričních aspektech nadměrné konzumace masa a jejích nepříznivých dopadech na lidské zdraví. 

    Vegourmet

    Tento trend úzce souvisí s tím předchozím, a s neustále se zvyšujícím apetitem po vegetariánských či veganských jídlech. Mít na menu ne jedno, ale několik čistě veggie jídel bude brzy nutnost pro každou lepší restauraci. Pozor, veggie jídlem se nemyslí hranolky, ale rafinovaný, skvěle vypadající i chutnající pokrm, za kterým je solidní znalost konkrétních surovin a know how. 

    https://www.instagram.com/p/CUNQRcdIB7v/

    https://www.instagram.com/p/CYgbf5focug/

     

     

     

    Radost z jídla 

    “Sensual food” aneb zapojení smyslů při jídle zrcadlí trend vědomého jezení. Zkrátka toho, že člověk nejí jen ústy,  ale i hlavou. Lidé se o jídlo víc zajímají, chtějí vědět odkud pochází, jak a kým bylo vyrobeno, jaké má zdravotní benefity. Jak říká CEO Košík.cz Tomáš Jeřábek v našem rozhovoru, když má člověk k jídlu příběh, zasytí nejen žaludek, ale i hlavu, a jeho zážitek je úplně jiný. Se zájmem o jídlo roste náš respekt k němu a způsob, jakým s ním nakládáme.

    E-food a transparentnost

    Tyto dvě věci souvisí se zvýšeným zájmem lidí o jídlo, zmíněným v předchozím trendu. Online nákupy hledání informací o jídle a transparentnosti nahrávají – člověk si vše potřebné najde pěkně v popisu produktu na stránce, aniž by musel někde v uličce luštit malá písmenka na obalu a zavazet ostatním lidem.

    Zvýšený zájem spotřebitelů pomalu, ale jistě nutí samotné výrobce být ohledně svých praktik transparentní, uvádět je na webových stránkách, zřizovat si profily na sociálních sítích, se zákazníky komunikovat a celkově být více vidět. Online prostor jednoduše zcela mění způsob edukace a komunikace se zákazníkem.

    Do online prostoru se kvůli pandemii částečně přesunul a nadále bude přesouvat také restaurační byznys. Donáškové služby typu Wolt a Uber Eats nahrávají vzniku tzv. “ghost” nebo virtuálních kuchyní – restauracím bez provozovny, kterým stačí jen kuchyně a výdejní okénko pro kurýra. 

    Zdraví

    Co vlastně jíme a jaký vliv to má na naše zdraví? To jsou otázky, které spousta z nás řeší už poměrně dlouho. Pandemie zájem o zdravé jídlo ještě znásobila. Zvyšuje se zájem o jídla na posílení imunity (vývary, česnek, brokolice, citrusy…), fermentované potraviny (kimchi, kysané zelí, miso pasta, shoyu), či zahřívací potraviny.  

    Trend fermentace je poměrně silný a bude pokračovat i letos. Kvašená nebude jen zelenina, tempeh, garum (omáčka z fermentovaných ryb)  nebo shoyu (fermentovaná sojová omáčka), ale také nápoje. Kromě již tradiční kombuchy dá rok 2022 údajně vzniknout novým fermentovaným limonádám, ciderům a dalšímu řemeslnému pití.

    Cirkulární jídlo a zero waste

    Trend zero waste také není žádnou novinkou. Pandemie mu nahrála, jelikož nám ukázala pomyslné zrcadlo, odrážející dopady našeho způsobu života na planetu. Vařit beze zbytku a nic nevyhazovat dává smysl jak pro životní prostředí, tak pro naši peněženku. A to není v době rostoucí inflace k zahození!

    Zero waste v kuchyni je komplexní záležitost, která začíná plánováním jídel a nákupu a končí snahou zužitkovat vše, od slupek, ořezů a staršího pečiva (ne plesnivého!) až po kávový lógr. Cirkulární jídlo – vytváření něčeho nového ze zbytků, které jsou zdánlivě na výhoz- je stále více populární u šéfkuchařů i výrobců potravin. Pár příkladů z praxe – pivo ze starého chleba, shoyu omáčka z kávového lógru nebo banánové chipsy a sušenky z “nehezkých” banánů, které jsou pro maloobchodníky z estetických důvodů neprodejné. 

    https://www.instagram.com/p/CV8asdWK5wp/

     

    Autor: Tereza Reyes

     

    Zdroje:

    https://www.nutrition-hub.com/post/hanni-r%C3%BCtzler-food-report-2022-food-trends-2022

    https://www.newstream.cz/enjoy/trendy-v-jidle-pro-rok-2022-co-nam-bude-snad-chutnat-jak-kde-a-co-se-bude-varit

    https://www.jidloaradost.ambi.cz/clanky/food-trendy-2022/




  • Masopust – svátek jídla před obdobím půstu

    Masopust – svátek jídla před obdobím půstu

    Nenechte se zmást zavádějícím názvem tohoto svátku – masopust je oslava dobrého jídla (včetně masa) před „temným“ obdobím půstu. 

    O co jde?

    Masopust (někdy také karneval, ostatky či fašank) je období oslav mezi Vánocemi a předvelikonočním půstem. Původ je nejistý – můžeme ho hledat už ve starořímských oslavách předjaří, nebo v předkřesťanských tradicích na oslavu konce zimy.  

    Kdy se koná?

    Masopust začíná 6. ledna a končí prvním postním dnem, na Popeleční středu (pozn). Začátek je tedy pevný a konec pohyblivý, podle data, ke kterému daný rok připadají Velikonoce. Letošní masopust končí 2. března.

    Masopustní oslavy vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období (tzv. „tučný čtvrtek“), po kterém následují masopustní neděle, pondělí a úterý. 

    Pozn.: Popeleční středa je první den čtyřicetidenní postní doby. Neděle se do postní doby nezapočítávají, takže popeleční středa časově připadá na 46. den před Velikonoční nedělí.

    Jak se slaví?

    Na tučný čtvrtek si lidé podle tradice mají povolit opasky a jíst a pít, co hrdlo ráčí. Tradičně se lidé nacpávali poctivě omaštěným vepřo-knedlo-zelem, které zapíjeli pivem. Cílem bylo sníst co nejvíc masa, aby člověk byl celý rok při síle.

    V pátek a sobotu lidé nejspíš trávili čtvrteční hostinu a netrpělivě čekali na masopustní neděli. Tomuto dnu se také říká neděle taneční. Tančilo se celý den, od oběda až do dalšího dne, tedy masopustního pondělí. Slavný karneval potom připadá na masopustní úterý. V tento den lidé v některých městech a vesnicích dodnes nasazují masky – čím bizarnější, tím lepší – a tvoří průvod.

    Jaká jsou tradiční jídla?

    Kromě výše zmíněné vepřové pečínky je masopustní veselí spojováno se zabijačkovými pochoutkami (polévka, ovar, jitrnice, jelita, škvarky, vepřové koleno…). K masopustu neodmyslitelně patří také tradiční sladké dobroty – koblihy, vdolky, šišky a boží milosti. Sbíhají se vám sliny? Připravili jsme si pro vás recepty na tradiční masopustní koblihy a vdolky: 

    Tradiční bavorské vdolky >>> recept

     

    Domácí koblížky podle Lžičky cukru >>> recept

     

    Autor: Tereza Reyes

     

    Zdroje:

    http://www.czechspecials.cz/news-articles/tradicni-masopustni-slavnosti

    https://cs.wikipedia.org/wiki/Masopust

    https://cesketradice.cz/masopust-zvyky-a-tradice/



  • 3 důvody, proč si dělat jídelníček

    3 důvody, proč si dělat jídelníček

    Když se někde zmíním, že naší rodině dělám týdenní jídelníček, občas se setkám se zájmem, možná i s obdivem. Mnohem častěji se mi však dostane pohledu “ty jsi divná, to ti tak chybí školní jdelna, nebo co?!” Tvorba týdenního menu má přitom podle mě jen samé výhody a neskutečně mi usnadňuje život! 

    Plánovat jídla nebo, chcete-li, dělat jídelníček jsem začala poté, co se nám narodil náš syn. Jsem činorodá žena, která během péče o dítě také pracuje a má spousta aktivit, což se najednou s mým spontánním přístupem k vaření (“uděláme si, na co zrovna v ten den máme chuť, ingredience kdyžtak dokoupíme”) jaksi přestalo slučovat. A tak jsem otevřela google tabulku a začala plánovat. 

    Nejsem extremista a mám v životě ráda určitou dávku spontánnosti, takže nám plánuju jen obědy; snídaně a večeře ponecháváme momentální náladě a chutím. Plán jídel tvořím většinou o víkendu na nadcházející týden a rovnou podle něj dělám nákup. Ten už pak jen doplním a naše must haves a takový ten kuchyňský základ, co každý z nás musí mít doma. 

    Jaké výhody vidím v tvorbě jídelníčku? 

    1. Více času i energie

    Spontánní vaření sice do mého života vnášelo špetku bohémství, ale s příchodem dítěte mi došlo, že potřebuji být spíše efektivní než bohémská. Dříve jsem vařila podle momentální nálady, což ústilo v chození na nákup třikrát, čtyřikrát týdně, do večerky za rohem klidně pětkrát. Nákupy v takovém množství jsou pěkný žrout času, a koneckonců i energie (tahat se neustále s plnými taškami by mohl být vrcholový sport).

    Tento styl stravování naší domácnosti došel do bodu, když už jsem nemohla a udělala za ním tlustou čáru. Udělala jsem náš první jídelníček, podle toho naklikala nákup na Košíku a voilá – rázem jsem měla na celý týden vystaráno. Vymyslet jídelníček mi zabralo ani ne 10 minut, udělat nákup tak 15. To jsme na 25 minutách oproti hodinám strávených v obchodech v mém minulém režimu.

    Úspora energie je také nezanedbatelná – celý týden nemusím přemýšlet, co nám uvařím – jednoduše kouknu do mého plánu. Navíc si jídla plánuji tak, že většinu z nich dělám na dva dny, abych nemusela vařit každý den. To je najednou času a sil na všechno ostatní!

    2. Neplýtváme jídlem (a penězi)

    Náš týdenní nákup neobsahuje nic víc, ani nic míň než to, co máme na menu (popř. co nám chybí ve spíži). Mám za to, že nakupování online neplýtvání jídlem příhodnější, jelikož jídlo nevidíte přímo před sebou, do očí vám nebijí plakáty se slovem AKCE, a tudíž si do vozíku nehážete věci, které vlastně vůbec nepotřebujete.

    Navíc si můžete k online nakupování vesele přikusovat svačinu nebo popíjet kafe, čímž eliminujete tzv. “hladové” nákupy (potraviny, které jste si do košíku dali jenom proto, že jste do obchodu šli hladoví). Jistě, i v online supermarketech mají slevy a akce, ale naštěstí jsem se naučila vůči nim být imunní. Možná je to i tím, že při online nakupování vidíte, jak vám s každou položkou stoupá cena nákupu a člověk si každou “blbost” více rozmýšlí. Těžko říct, každopádně nám to pomáhá ušetřit. Nejen peníze, ale i vyhozené potraviny – takový jev u nás už jednoduše neexistuje. 

    3. Máme přehled

    …o tom, co jíme. Jíst vyváženě a pestře, tak, abychom měli dostatek všeho, není nic jednoduchého. Když si člověk sepíše, co bude celý týden jíst (a co jedl týden před tím), má hned jasnější představu. Osobně mám problém s dostatečným zařazováním luštěnin a ryb.

    Sestavování týdenního menu mi v tomto velmi pomohlo. Náš jídelníček vypadá zhruba takto: 2-3x týdně masité jídlo (včetně ryb), 2x týdně luštěniny, zbytek jsou vegetariánské pokrmy. Kromě toho je jídelníček skvělý pomocník v neopakování pořád těch stejných jídel. Když vymýšlím jídla na nadcházející týden, nikdy tam nezařazuji nic z týdne předchozího, ať to u stolu nemáme monotónní. 

    Pro další jídelníčkovou inspiraci mě můžete sledovat na Instagramu. 🙂

    A co vy? Jste v kuchyni spontánní nebo plánujete?

    Autor: Tereza Reyes




  • Průvodce párováním ryb a vína

    Průvodce párováním ryb a vína

    Dobrá ryba zasluhuje zapít sklenicí vína. Ale jaké vybrat? Většina lidí ví, že k rybímu masu nejlépe sedí sklenka suchého bílého. Ale jak už to bývá, ani tohle pravidlo není jednoznačné. Odrůdy totiž vybíráme podle typu ryby i podle způsobu její úpravy. Chcete se stát přeborníky v párování ryb a vína? Čtěte dál!

    Co ryba, to jiné víno

    Podle textury a chuti masa dělíme ryby do 4 hlavních skupin a ke každé se hodí jiný druh vín. Maso nízkotučných ryb je velmi jemné a vyznačuje se nízkými filety. Patří mezi ně například mořský vlk, okoun, či tilápie. K těmto rybám si dolijeme svěží šťavnaté bílé víno, které vyváží jejich delikátní chuť. Sáhněte po Veltlínském zeleném, Vermentinu či španělském šumivém vínu Cava. Ani jedno vás jistě nezklame.bigstock-grilled-salmon-and-white-wine-90320786-1Další skupinou jsou ryby se středně pevným masem. Jejich filety jsou silnější a pevnější. Patří mezi ně pstruh, treska, halibut nebo třeba sumec a mořský ďas. U nich už se nemusíme tolik bát, že bychom přebili jejich chuť. Proto naléváme středně tělnatá, aromatická vína. Zvolte třeba suchý Riesling nebo Rulandské šedé, Chardonnay z Burgundska nebo Savignon Blanc z Nového Zélandu.

    Konečně tu máme masité ryby s pevným masem, steakovou strukturou a výraznější chutí. Jde třeba o lososa, tuňáka, makrelu, ale i o žraloka a mečouna. Ty zapíjíme bohatými bílými víny s výraznou vůní a chutí, případně můžeme sáhnout i po suchých červených a růžových vínech. Nebojte se otevřít ročníkové šampaňské, Viognier, Chardonnay, které zrálo na barikových sudech, ale třeba i lehký Dornfelder nebo Rulandské modré.

    Poslední skupinkou jsou chuťově výrazné ryby, které mají silnou chuť po mořské vodě. Patří mezi ně sledi, ančovičky či sardinky. U nich nepochybíme se šampaňským ani s šumivou Cavou, hodí se však i suchý Riesling, Rulanské šedé či suché růžové víno.

    Fresh raw sea food with spices and whtie wine bottle on wooden table background. Top view

    Na úpravě záleží

    Obecně můžeme říct, že čím mastnější a pikantnější pokrm ukuchtíme, tím plnější víno bychom měli zvolit. Ale roli samozřejmě hrají i chutě použitých ingrediencí a jednotlivých odrůd.

    Pokud připravujeme rybu s bylinkami či bylinkovými omáčkami, je dobré zvolit víno, které jejich chuť vhodně doplní. Sáhneme po vínech s bylinným až květinovým aroma, jako je Sauvignon Blanc a Grenache Blanch. Ryby s ovocnou, sladkou či sladkokyselou omáčkou zapíjíme vínem, které bude ještě sladší. Proto se vůbec nemusíme bát sáhnout po růžovém vínu. Platí, že čím tmavší omáčka, tím tmavší rosé.

    Pokud máme chuť na něco pálivějšího a rybu jsme ochutili třeba pepřem nebo chilli, vybereme kořenité víno, které její pikantnost podtrhne. Správnou volnou je Riesling, Veltlínské zelené či lehké červené Grenache. K uzeným rybám zas chceme něco osvěžujícího. Růžové šumivé víno, ročníkové šampaňské a suchý Riesling nezklamou.

    Kdo se chystá hodit rybu na gril, případně ji obalit v těstíčku a usmažit na pánvi, ten by si měl připravit nějaké vyzrálé jakostní bílé víno. K takto výrazným pokrmům se však nemusíme bát ani lehčího červeného, jako je třeba Tramín.

    Jaká vína si k rybám dopřáváte vy? Máte pro nás nějaké tipy, které jsme nezmínili? Určitě se s námi podělte do komentářů, ať si můžeme pochutnat společně! 🙂

    [button color=“red“ size=“normal“ alignment=“none“ rel=“follow“ openin=“samewindow“ url=“https://eur05.safelinks.protection.outlook.com/?url=https%3A%2F%2Fwww.kosik.cz%2Fnapoje%2Fvina&data=04%7C01%7Clenka.skarupova%40kosik.cz%7C26f88ec9593b4d8a832908d9d0e236f7%7C0b53bd34f00d4c12b6acb5f46cb36266%7C0%7C0%7C637770492264666485%7CUnknown%7CTWFpbGZsb3d8eyJWIjoiMC4wLjAwMDAiLCJQIjoiV2luMzIiLCJBTiI6Ik1haWwiLCJXVCI6Mn0%3D%7C3000&sdata=%2FqWyM%2Bs6rY3nf3OUVD5AwIZNqaeodxz8%2Bej4dy6pfL0%3D&reserved=0″]OMRKNOUT NABÍDKU VÍN[/button]

  • Poklad v červeném víně

    Poklad v červeném víně

    První letošní vína jsou za námi, ale není proč smutnit. Než letošní ročník zcela dozraje, můžeme si vychutnat poklady předchozích sklizní. Tmavé a pomalu také mrazivé večery k posezení u sklenky vína přímo vybízejí. Červené víno navíc prospívá našemu zdraví!

    Tentokrát jsme si pro vás připravili pár praktických informací a také důvodů, proš si skleničku červeného užít ještě více :

    Červené víno obsahuje řadu přírodních látek prospívajících tělu. Hrozny jsou bohaté na antioxidanty – kromě známého resveratrolu obsahují i katechin, epikatechin nebo proantokyanidin.

    • Proantokyanidin pomáhá předcházet vzniku srdečních onemocnění a rakoviny.
    • Resveratrol, který se nachází ve slupce hroznů, v těle funguje jako bojovník proti zánětům, zabraňuje nadměrnému srážení krve, snižuje riziko rakoviny a onemocnění srdce.

    Malé množství tělu svědčí

    Mírná konzumace červeného vína:

    1. Pomáhá předcházet rakovině. Řada studií prokázala pozitivní vliv střídmého pití červeného vína v předcházení nádorům tlustého střeva, prostaty a vaječníků.
    2. Omezuje nebezpečí rozvoje demence a Alzheimerovy choroby.
    3. Zlepšuje náladu a zahání depresi. To platí pro pití 2–7 sklenic červeného vína týdně.
    4. Podporuje žádoucí odpověď buněk těla na aktivitu hormonu inzulinu. Studie prokázaly, že s tímto účinkem souvisí pokles rizika vzniku diabetu (cukrovky) 2. typu, hlavně u žen.
    5. Může snížit riziko vzniku srdečních onemocnění. Pomáhá totiž udržet hladinu „hodného“ HDL cholesterolu v krvi. Může také zmírnit negativní působení „zlého“ LDL cholesterolu. Lidé, kteří pijí 150 ml červeného vína denně, mají podle výzkumů až o 32 % nižší pravděpodobnost rozvoje srdečních onemocnění.
    6. Funguje jako prevence cévní mozkové příhody.

    Dvě deci červeného jsou v pořádku

    Malé množství červeného vína má větší zdravotní přínosy než jakýkoli jiný alkoholický nápoj.

    Kolik vína je ještě „mírná“ konzumace?

    • 1–1,5 sklenice denně pro ženu
    • 1–2 sklenice denně pro muže

    Alespoň 2 dny v týdnu byste si však měli veškerý alkohol odpustit.

    Červené víno obsahuje řadu prospěšných látek. Pokud si rádi dopřejete sklenku kvalitního červeného vína, tak: na zdraví! A abyste jeho chuď dokonale podtrhli, připravili jsme pro vás výběr delikates. Každý váš večer tak bude výjimečný.

    [button color=“red“ size=“normal“ alignment=“none“ rel=“follow“ openin=“samewindow“ url=“https://www.kosik.cz/c1123-cervena“]jdu si vybrat lahev [/button]