Když se někde zmíním, že naší rodině dělám týdenní jídelníček, občas se setkám se zájmem, možná i s obdivem. Mnohem častěji se mi však dostane pohledu “ty jsi divná, to ti tak chybí školní jdelna, nebo co?!” Tvorba týdenního menu má přitom podle mě jen samé výhody a neskutečně mi usnadňuje život!
Plánovat jídla nebo, chcete-li, dělat jídelníček jsem začala poté, co se nám narodil náš syn. Jsem činorodá žena, která během péče o dítě také pracuje a má spousta aktivit, což se najednou s mým spontánním přístupem k vaření (“uděláme si, na co zrovna v ten den máme chuť, ingredience kdyžtak dokoupíme”) jaksi přestalo slučovat. A tak jsem otevřela google tabulku a začala plánovat.
Nejsem extremista a mám v životě ráda určitou dávku spontánnosti, takže nám plánuju jen obědy; snídaně a večeře ponecháváme momentální náladě a chutím. Plán jídel tvořím většinou o víkendu na nadcházející týden a rovnou podle něj dělám nákup. Ten už pak jen doplním a naše must haves a takový ten kuchyňský základ, co každý z nás musí mít doma.
Jaké výhody vidím v tvorbě jídelníčku?
1. Více času i energie
Spontánní vaření sice do mého života vnášelo špetku bohémství, ale s příchodem dítěte mi došlo, že potřebuji být spíše efektivní než bohémská. Dříve jsem vařila podle momentální nálady, což ústilo v chození na nákup třikrát, čtyřikrát týdně, do večerky za rohem klidně pětkrát. Nákupy v takovém množství jsou pěkný žrout času, a koneckonců i energie (tahat se neustále s plnými taškami by mohl být vrcholový sport).
Tento styl stravování naší domácnosti došel do bodu, když už jsem nemohla a udělala za ním tlustou čáru. Udělala jsem náš první jídelníček, podle toho naklikala nákup na Košíku a voilá – rázem jsem měla na celý týden vystaráno. Vymyslet jídelníček mi zabralo ani ne 10 minut, udělat nákup tak 15. To jsme na 25 minutách oproti hodinám strávených v obchodech v mém minulém režimu.
Úspora energie je také nezanedbatelná – celý týden nemusím přemýšlet, co nám uvařím – jednoduše kouknu do mého plánu. Navíc si jídla plánuji tak, že většinu z nich dělám na dva dny, abych nemusela vařit každý den. To je najednou času a sil na všechno ostatní!
2. Neplýtváme jídlem (a penězi)
Náš týdenní nákup neobsahuje nic víc, ani nic míň než to, co máme na menu (popř. co nám chybí ve spíži). Mám za to, že nakupování online neplýtvání jídlem příhodnější, jelikož jídlo nevidíte přímo před sebou, do očí vám nebijí plakáty se slovem AKCE, a tudíž si do vozíku nehážete věci, které vlastně vůbec nepotřebujete.
Navíc si můžete k online nakupování vesele přikusovat svačinu nebo popíjet kafe, čímž eliminujete tzv. “hladové” nákupy (potraviny, které jste si do košíku dali jenom proto, že jste do obchodu šli hladoví). Jistě, i v online supermarketech mají slevy a akce, ale naštěstí jsem se naučila vůči nim být imunní. Možná je to i tím, že při online nakupování vidíte, jak vám s každou položkou stoupá cena nákupu a člověk si každou “blbost” více rozmýšlí. Těžko říct, každopádně nám to pomáhá ušetřit. Nejen peníze, ale i vyhozené potraviny – takový jev u nás už jednoduše neexistuje.
3. Máme přehled
…o tom, co jíme. Jíst vyváženě a pestře, tak, abychom měli dostatek všeho, není nic jednoduchého. Když si člověk sepíše, co bude celý týden jíst (a co jedl týden před tím), má hned jasnější představu. Osobně mám problém s dostatečným zařazováním luštěnin a ryb.
Sestavování týdenního menu mi v tomto velmi pomohlo. Náš jídelníček vypadá zhruba takto: 2-3x týdně masité jídlo (včetně ryb), 2x týdně luštěniny, zbytek jsou vegetariánské pokrmy. Kromě toho je jídelníček skvělý pomocník v neopakování pořád těch stejných jídel. Když vymýšlím jídla na nadcházející týden, nikdy tam nezařazuji nic z týdne předchozího, ať to u stolu nemáme monotónní.
Pro další jídelníčkovou inspiraci mě můžete sledovat na Instagramu. 🙂
A co vy? Jste v kuchyni spontánní nebo plánujete?
Autor: Tereza Reyes
