Velikonoce jsou spojeny s obdobím lidových tradic a s vítáním jara. Jejich přesné datum se každý rok mění v závislosti na datu prvního úplňku po jarní rovnodennosti.
Vajíčka, mazanec, beránek a jehněčí neodmyslitelně patří k Velikonočním svátků. Tradičních jídel je však více, a proto si je v dnešním článku připomeneme den po dni.
Škaredá středa je známá také jako sazometná či svatá středa. Tradičně se připravovaly různé placky nebo bramboráky, které se při smažení a opékání záměrně potrhaly, aby vznikly trhance.
Večer se pekly jidášky – sladké pečivo zamotané do smyčky. Kdo si je ve čtvrtek před východem slunce dá s medem, upevní prý své zdraví.
Zelený čtvrtek získal své přízvisko úplným omylem. Název vznikl zkomolením původního německého „Greinen Donnerstag“, což znamená „Lkavý čtvrtek“, na Grüner Donnerstag“, tedy „Zelený čtvrtek“.
Dříve bývalo tradicí jíst především zelené pokrmy, jako je zelí, špenát a hrách. V tento den se také radilo hospodářům zasít len a hrách, protože co bylo o Zeleném čtvrtku zaseté, dobře prospívalo.
Šumajstr – zapečené vařené fazole a kroupy ochucené česnekem, majoránkou a osmaženou cibulí
Pučálka – vyklíčený hrách prudce opečený na rozpáleném másle se solí a pepřem, nasladko pak s medem a skořicí
Velký pátek býval obvykle postní a nekonzumovalo se žádné maso. Někteří tuto tradici nedodržovali tak přísně a jedli pokrmy z ryb. Když si nemohli rybí maso dovolit, pekli místo něj bramborové těsto ve formě, která měla podobu ryby.
Připravovala se také hustá polévka z kysaného zelí a brambor, špenát, hrách, jáhly, čočka nebo sladké knedlíky se sušeným ovocem – prostá jídla ze surovin, které byly dostupné v každé domácnosti.
Bílá sobota byl čas bohatší hostiny. Pekly se mazance, bochánky a věnce. Oproti dnešní době se však nesladily cukrem, ale používala se sladká smetana a mazanec se plnil tvarohem a namáčel se do vína.
K obědu se podávala polévka z čerstvých bylinek a jako hlavní chod nádivka a klobásky. Tradičním pečivem jsou tzv. podplemenice – placky z žitné mouky, jež se před pečením sypou solí a kmínem.
Velikonoční nádivka – nebo také hlavička, sekanice, sekanina a velikonoční snítek. Uvnitř nesmí chybět vajíčka a čerstvá nať z petrželky nebo výhonky mladých kopřiv. Do nádivky se přidává třeba nasekané libové maso nebo další přísady podle toho, co máte rádi.
Boží hod velikonoční býval dnem pravého hodování – pekly se klasické buchty z kynutého těsta. Tradiční hostina vždy začínala masovým vývarem a poté se podávalo opečené maso – jehněčí, telecí či kůzlečí. Na slavnostním stole nesměl chybět beránek ze sladkého těsta. Opravdové jehněčí si mohl dovolit jen málokdo, v některých rodinách se proto na Velikonoce dokonce pekla holoubata.
Velikonoční pondělí je tradičně ve znamení vajíček. Vejce mají symbolizovat plodnost a dříve se jim přisuzovala magická moc. Připravují se smažená, různě plněná, dělají se z nich pomazánky a přidávají se do omáček.
Ať už se rozhodnete pro tradiční jídla nebo ty z kuchyně našich babiček, přejeme vám krásné Velikonoce prožité s blízkými a plné dobrot na vašem stole!