Důvodů, proč nejíst maso může být spousta. Od zdravotních, od etické až po ekologické. Úpravou stravy totiž můžeme poměrně významně snížit naši uhlíkovou stopu. Jak?
Nejspíš jste zaznamenali, že člověk svou činností dlouhodobě poškozuje životní prostředí a snižuje jeho kvalitu pro budoucí generace. Nejedná se pouze o spotřebu vody, odlesňování a průmyslovou činnost, velký dopad na naši planetu má i to, co jíme, zejména pokud se stravujeme tzv. “západním stylem” (mj. velké množství masa, zpracovaných a balených potravin, cukr).
U každé potraviny se dá spočítat její uhlíková stopa, tedy množství emisí, které vznikne při produkci, zpracování, balení, dopravy i během likvidace obalů. Západní strava je problémem, jelikož potraviny, na kterých je založena, mají uhlíkovou stopu vůbec nejvyšší. Podívejme se například na tolik konzumované hovězí maso, jehož uhlíkovou stopu tvoří:
- zábor zemědělské půdy, včetně odlesňování (jde o dva druhy půdy – ta, kde se pasou zvířata, a ta, kde se pěstuje jejich krmivo, nejčastěji sója nebo kukuřice)
- emise metanu, který produkují krávy
- výrobní emise z továren na zpracování masa
- dopravní emise vzniklé při převozu
- emise ze skladování (chladící boxy, mrazáky a lednice v supermarketech)
- emise z produkce a likvidace obalů
Zdroj: Our World in Data (https://www.visualcapitalist.com/visualising-the-greenhouse-gas-impact-of-each-food/)
Jak můžete vidět v grafu, největší část uhlíkové stopy hovězího masa tvoří první dvě kategorie. V nich také nad masem “vítězí” jiné – v tomto smyslu ekologičtější- potraviny, které mají emise ze záboru půdy a chovu podstatně menší (ovoce, zelenina, ořechy). Jak lze dále vidět, vepřové a drůbeží maso má sice uhlíkovou stopu o něco menší, avšak ve srovnání s ostatními potravinami v grafu pořád dost vysokou.
Možná vás napadá (aspoň mě tedy ano), že třeba taková sója musí mít kvůli záboru nekonečných hektarů půdy také velkou uhlíkovou stopu. Vždyť už kvůli jejímu pěstování bylo vykáceno takové plochy světových pralesů! A kdybychom všichni hromadně přešli z masa na sojové produkty, tak to přece bude mít významné dopady na naši planetu. Nebo ne?
Produkce sóji skutečně představuje velký problém z hlediska odlesňování, a rozhodně se tedy nedá označit za “ekologickou” potravinu. Je nicméně důležité upřesnit, že 77% (data z roku 2019) sóji se pěstuje jako krmivo pro dobytek, a pouhých 19,2% je určeno k produkci sojových výrobků (sojové mléko, tofu, tempeh aj.). Zbylých 3,8% se používá na výrobu biopaliv.
Pokud vezmeme v úvahu, že světová populace neustále roste a bude potřeba čím dál víc jídla (a tedy i masa a krmiva pro zvířata), tak to do budoucna nevypadá moc růžově. Kdybychom však snížili konzumaci masa a mléčných výrobků, mohla by se část půdy využívaná na produkci zvířecího krmiva použít na produkci plodin pro lidstvo. Záměrně říkám snížit a ne zcela vynechat, protože je mi jasné, že nemůžeme po lidech chtít tak razantní změnu ve stravovacích návycích.
Kromě toho, všechna zemědělská zvířata nemohou naráz jen tak zmizet nebo utéct do volné přírody, a v neposlední řadě jsou také velmi důležitá v rámci udržení biodiverzity. Na pozitivních dopadech snížení konzumace masa se nicméně shodne celá řada studií.
Co z toho tedy plyne? Pokud vám udržitelnost není cizí a chtěli byste zmenšit váš dopad na životní prostředí, změna jídelníčku je dobrý nástroj, jak toho docílit. Z výše uvedených výpočtů jasně vyplývá, že snížením konzumace masa, zejména hovězího, můžeme významně snížit i naši uhlíkovou stopu.
Nikdo neříká, že byste ho měli vynechat úplně, toto rozhodnutí je zcela na každém z nás (sama maso jím, i když velmi střídmě). Z vlastní zkušenosti vím, že nahrazení masa vegetariánskými či veganskými jídly má benefity nejen pro planetu, ale i pro nás samotné. Je známo, že rostlinná strava je zdravější, lehčí, a také velice pestrá – určitě díky ní objevíte spoustu skvělých nových potravin a nečekaných chutí.
A jak to mají s masem naše oblíbené food bloggerky?
Svatava Vašková, @coolinarka
U mě otázka nestojí, jestli maso jíst nebo nejíst. Já a má rodina jsem milovníci masa a nedovedu si představit svoje stravování bez něj. Dle mého názoru: člověk je všežravec a maso by mělo být součástí jeho jídelníčku. Respektuji ale rozhodnutí dospělých maso z různých důvodů nejíst. Co mě ale zlobí je, když maso či živočišné produkty maminky vegetariánky nedávají svým dětem. Děti potřebují komplexní stravu a živiny a prospěšné látky právě z masa. Další otázka však je – jaké maso jíst? Je třeba si kvalitu pohlídat a zvolit opravdu kvalitní, pozná se to nejen v chuti. Tady se nevyplatí šetřit.
Kristýna Skalická, @tojidlo
Maso je v rámci doporučení řazeno mezi zdroje bílkovin spolu s rybami luštěninami, vejci a třeba výrobky ze sóji. Bílkoviny máme rostlinného a živočišného původu. A jako optimální se jeví konzumovat bílkoviny z obou zdrojů ideálně v poměru 1:1 Masu není nutné se zcela vyhýbat, ale ani ho konzumovat v nadbytku. A vzhledem k tomu, že v evropských zemích převládá konzumace živočišných zdrojů bílkovin, konzumace masa by oproti současnému stavu mohla být spíše omezována.
Osobně jsem masožravcem, souhlasím s tím, že vzrůstající konzumace masa by se měla kompenzovat a také s tím, že naše strava by měla být pestrá. Proto si ráda do své stravy zařazuji rostlinné zdroje bílkovin jako například tempeh a nebo ochucené tofu. Je to rychlá a výborná alternativa, třeba do salátů, stejně tak mám moc ráda cizrnu, která je rovněž zdrojem rostlinných bílkovin, ale zároveň si ráda dám dobrý steak z kvalitního masa.
Marika a Jirka Kučovi, @blogkitchenstory
Už tomu bude pár let, kdy jsme přešli do režimu, že maso jíme tak 2krát do týdne. Byl to postupný a přirozený vývoj. Vedli nás k tomu nejen etické pohnutky, ale zjistili jsme se, že se cítíme lépe a lehčeji. Maso kupujeme z farem a nejčastěji je to celé kuře, které si sami rozporcujeme. Zvládneme z něj připravit i tři pokrmy. Tohle jde ruku v ruce s naším přesvědčením, že by se nemělo plýtvat. Důležité je využít potenciál surovin do maxima.
Zdroje:
https://www.visualcapitalist.com/visualising-the-greenhouse-gas-impact-of-each-food/
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=2998
https://allplants.com/blog/lifestyle/the-truth-about-soy-and-the-environment
https://ourworldindata.org/soy