Štítek: maso

  • Maso – ano nebo ne (a jak moc)?

    Maso – ano nebo ne (a jak moc)?

    Důvodů, proč nejíst maso může být spousta. Od zdravotních, od etické až po ekologické. Úpravou stravy totiž můžeme poměrně významně snížit naši uhlíkovou stopu. Jak? 

    Nejspíš jste zaznamenali, že člověk svou činností dlouhodobě poškozuje životní prostředí a snižuje jeho kvalitu pro budoucí generace. Nejedná se pouze o spotřebu vody, odlesňování a průmyslovou činnost, velký dopad na naši planetu má i to, co jíme, zejména pokud se stravujeme tzv. “západním stylem” (mj. velké množství masa, zpracovaných a balených potravin, cukr).

    U každé potraviny se dá spočítat její uhlíková stopa, tedy množství emisí, které vznikne při produkci, zpracování, balení, dopravy i během likvidace obalů. Západní strava je problémem, jelikož potraviny, na kterých je založena, mají uhlíkovou stopu vůbec nejvyšší. Podívejme se například na tolik konzumované hovězí maso, jehož uhlíkovou stopu tvoří: 

    • zábor zemědělské půdy, včetně odlesňování (jde o dva druhy půdy – ta, kde se pasou zvířata, a ta, kde se pěstuje jejich krmivo, nejčastěji sója nebo kukuřice)
    • emise metanu, který produkují krávy
    • výrobní emise z továren na zpracování masa
    • dopravní emise vzniklé při převozu
    • emise ze skladování (chladící boxy, mrazáky a lednice v supermarketech)
    • emise z produkce a likvidace obalů

    Zdroj: Our World in Data (https://www.visualcapitalist.com/visualising-the-greenhouse-gas-impact-of-each-food/)

    Jak můžete vidět v grafu, největší část uhlíkové stopy hovězího masa tvoří první dvě kategorie. V nich také nad masem “vítězí” jiné – v tomto smyslu ekologičtější- potraviny, které mají emise ze záboru půdy a chovu podstatně menší (ovoce, zelenina, ořechy). Jak lze dále vidět, vepřové a drůbeží maso má sice uhlíkovou stopu o něco menší, avšak ve srovnání s ostatními potravinami v grafu pořád dost vysokou. 

    Možná vás napadá (aspoň mě tedy ano), že třeba taková sója musí mít kvůli záboru nekonečných hektarů půdy také velkou uhlíkovou stopu. Vždyť už kvůli jejímu pěstování bylo vykáceno takové plochy světových pralesů! A kdybychom všichni hromadně přešli z masa na sojové produkty, tak to přece bude mít významné dopady na naši planetu. Nebo ne? 

    Produkce sóji skutečně představuje velký problém z hlediska odlesňování, a rozhodně se tedy nedá označit za “ekologickou” potravinu. Je nicméně důležité upřesnit, že 77% (data z roku 2019) sóji se pěstuje jako krmivo pro dobytek, a pouhých 19,2% je určeno k produkci sojových výrobků (sojové mléko, tofu, tempeh aj.). Zbylých 3,8% se používá na výrobu biopaliv.

    Pokud vezmeme v úvahu, že světová populace neustále roste a bude potřeba čím dál víc jídla (a tedy i masa a krmiva pro zvířata), tak to do budoucna nevypadá moc růžově. Kdybychom však snížili konzumaci masa a mléčných výrobků, mohla by se část půdy využívaná na produkci zvířecího krmiva použít na produkci plodin pro lidstvo. Záměrně říkám snížit a ne zcela vynechat, protože je mi jasné, že nemůžeme po lidech chtít tak razantní změnu ve stravovacích návycích.

    Kromě toho, všechna zemědělská zvířata nemohou naráz jen tak zmizet nebo utéct do volné přírody, a v neposlední řadě jsou také velmi důležitá v rámci udržení biodiverzity. Na pozitivních dopadech snížení konzumace masa se nicméně shodne celá řada studií. 

    Co z toho tedy plyne? Pokud vám udržitelnost není cizí a chtěli byste zmenšit váš dopad na životní prostředí, změna jídelníčku je dobrý nástroj, jak toho docílit. Z výše uvedených výpočtů jasně vyplývá, že snížením konzumace masa, zejména hovězího, můžeme významně snížit i naši uhlíkovou stopu.

    Nikdo neříká, že byste ho měli vynechat úplně, toto rozhodnutí je zcela na každém z nás (sama maso jím, i když velmi střídmě). Z vlastní zkušenosti vím, že nahrazení masa vegetariánskými či veganskými jídly má benefity nejen pro planetu, ale i pro nás samotné. Je známo, že rostlinná strava je zdravější, lehčí, a také velice pestrá – určitě díky ní objevíte spoustu skvělých nových potravin a nečekaných chutí.

    A jak to mají s masem naše oblíbené food bloggerky?

    Svatava Vašková, @coolinarka

    U mě otázka nestojí, jestli maso jíst nebo nejíst. Já a má rodina jsem milovníci masa a nedovedu si představit svoje stravování bez něj. Dle mého názoru: člověk je všežravec a maso by mělo být součástí jeho jídelníčku. Respektuji ale rozhodnutí dospělých maso z různých důvodů nejíst. Co mě ale zlobí je, když maso či živočišné produkty maminky vegetariánky nedávají svým dětem. Děti potřebují komplexní stravu a živiny a prospěšné látky právě z masa. Další otázka však je – jaké maso jíst? Je třeba si kvalitu pohlídat a zvolit opravdu kvalitní, pozná se to nejen v chuti. Tady se nevyplatí šetřit. 

    Kristýna Skalická, @tojidlo

    Maso je v rámci doporučení řazeno mezi zdroje bílkovin spolu s rybami luštěninami, vejci a třeba výrobky ze sóji. Bílkoviny máme rostlinného a živočišného původu. A jako optimální se jeví konzumovat bílkoviny z obou zdrojů ideálně v poměru 1:1  Masu není nutné se zcela vyhýbat, ale ani ho konzumovat v nadbytku. A vzhledem k tomu, že v evropských zemích převládá konzumace živočišných zdrojů bílkovin, konzumace masa by oproti současnému stavu mohla být spíše omezována.

    Osobně jsem masožravcem, souhlasím s tím, že vzrůstající konzumace masa by se měla kompenzovat a také s tím, že naše strava by měla být pestrá.  Proto si  ráda do své stravy zařazuji rostlinné zdroje bílkovin jako například tempeh a nebo ochucené tofu. Je to rychlá a výborná alternativa, třeba do salátů, stejně tak mám moc ráda cizrnu, která je rovněž zdrojem rostlinných bílkovin, ale zároveň si ráda dám dobrý steak z kvalitního masa.

     Marika a Jirka Kučovi, @blogkitchenstory

    Už tomu bude pár let, kdy jsme přešli do režimu, že maso jíme tak 2krát do týdne. Byl to postupný a přirozený vývoj. Vedli nás k tomu nejen etické pohnutky, ale zjistili jsme se, že se cítíme lépe a lehčeji. Maso kupujeme z farem a nejčastěji je to celé kuře, které si sami rozporcujeme. Zvládneme z něj připravit i tři pokrmy. Tohle jde ruku v ruce s naším přesvědčením, že by se nemělo plýtvat. Důležité je využít potenciál surovin do maxima.

     

    Zdroje: 

    https://www.greenpeace.org/czech/clanek/4490/co-je-uhlikova-stopa-potravin/?gclid=Cj0KCQiA-K2MBhC-ARIsAMtLKRtQg4tW0Vyi_vnxB3tAVIYXXbmRQLa5aZ0fBNm4VVPL7YpLWj3E8wYaAizuEALw_wcB

    https://www.nutristopa.cz/

    https://www.visualcapitalist.com/visualising-the-greenhouse-gas-impact-of-each-food/

    https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=2998

    https://allplants.com/blog/lifestyle/the-truth-about-soy-and-the-environment

    https://ourworldindata.org/soy






  • Jak na správně propečený steak?

    Jak na správně propečený steak?

    Pokud jste se do teď báli připravy steaků, tak už nemusíte. S našimi tipy bude váš steak na povrchu krásně opečený a uvnitř šťavnatý. 

    Základem je samozřejmě kvalitní vyzrálé hovězí maso, které koupíte u nás na Košík.cz. Díky zrání je maso křehčí a šťavnatější. Správné steakové maso má také určitý poměr tuku, protože ten je nositelem chuti. 

    Jak pracovat se steaky?

    1. Vyberte si typ steaku podle svých preferencí. Pokud dáváte přednost prorostlejším částem, sáhněte například po rib eye steaku, pokud libovějším, pak doporučujeme třeba ball tip. 
    2. Maso uchovávejte v lednici při teplotě 0-4°C.
    3. Před přípravou vyndejte z lednice i obalu a nechte hodinu tzv. vydýchat při pokojové teplotě.
    4. Pořádně rozpalte gril nebo pánev. Doporučujeme připravovat na pánvi (ideálně litinová, protože výborně drží teplotu) nebo grilu s konstantní teplotou (plynový nebo elektrický).
    5. Steak lehce potřete olivovým olejem a nebojte se ho dostatečně opepřit. Parádní mramorovaní (jemné žilky tuku skrz sval) dodají steaku neskutečnou chuť a navíc část kořeni se spalí během přípravy při vysoké teplotě.
    6. Vaším cílem je mít na povrchu steaku zkaramelizovanou kůrčičku a uvnitř krásně růžové maso. Pokud preferujete steak medium rare, což maximálně doporučujeme, tak teplota uvnitř nesmí přesáhnout 54ºC. Délka grilování závisí na druhu masa a tloušťce steaku. Pro stupeň medium pečte 2-3 minuty z každé strany.
    7. Nakonec nezapomeňte nechat steak “odpočinout” než se do něj pustíte, jinak ze steaku vyteče šťáva a to by byla ukrutná škoda.

    Někdo miluje krvavý steak, jiný si pochutná na propečeném masu. Záleží čistě na vás, jak ho máte rádi propečený. 

    Jak poznáte správné propečení?

    Ideálním pomocníkem je teploměr, který zapíchněte do nejširší části a změřte teplotu uvnitř steaku:

    • Rare – cca 51°C, uvnitř stále do červena zbarvený
    • Medium rare 54-56 °C, vnitřek je zbarven do růžova
    • Medium – 61-65 °C teplý, střed by měl stále zůstat narůžovělý
    • Well done – více než 70 °C, steak je propečený zcela do hnědé barvy

    Jak při domácí přípravě poznat, že je steak propečení tak, jak chcete? 

    Vyzkoušejte test pomocí palce a prstů na ruce. Podle požadované propečenosti se dotkněte jednotlivých prstů a druhou rukou zatlačte na část dlaně pod palcem. Tuhost spodní části palce při dotyku jednotlivých prstů s palcem by měla odpovídat tuhosti steaku dané propečenosti:

    Rare – palec a ukazováček

    Medium rare – palec a prostředníček

    Medium – palec a prsteníček

    Well done – palec a malíček

    U většiny našich steaků doporučujeme stupeň medium. 

  • 2. díl: MASO KLOUDA A FARMA LYSICE

    2. díl: MASO KLOUDA A FARMA LYSICE

    Je tady další pokračování #KOŠÍKVTERÉNU a tentokrát jsme se vydali za naším dodavatelem masa do Olešnice na Blanensku. Martin Klouda pracuje v oboru přes 25 let a již dva roky provozuje vlastní firmu Maso Klouda. Maso zde zpracovávají s úctou ke zvířatům a ve špičkové kvalitě. Základním kritériem při výběru masa je pohoda zvířat tzv. welfare.

    S panem Kloudou jsme se potkali přímo v provozovně, kde maso bourají a nechávají zrát. Spolupracují zde s několika zemědělci v regionu a maso pochází výhradně z českých chovů. Zásadní jsou pro ně podmínky, v jakých zvířata žijí, jak se k nim farmáři chovají, čím je krmí a kde a jakým způsobem je poráží.

    Vzhledem k dlouholetým zkušenostem s masem si pro porážky vybrali Masokombinát v Poličce, kde se klade důraz na výše zmíněné faktory.

    Poražená zvířata se musí vyvěsit, jelikož nejhorší pro maso je začít ho zpracovávat v době, kdy probíhá posmrtná ztuhlost. My jsme se podívali i do bourárny, kde se maso zpracovává a zraje.

    Jak vysvětluje řezník, žádná část by neměla přijít nazmar, proto využívají všechny části zvířete. Některé maso se hodí na zrání, jiné na přímé porcování. Vždy se snaží vyjít vstříc zákazníkům s ohledem na jejich přání a poptávku.

    Nahlédli jsme krátce i do zrárny, kde maso zraje suchou metodou po dobu třiceti dní při neustálé cirkulaci vzduchu, aby se zabránilo hromadění vlhkosti a případnému vzniku plísně. U suché metody maso ztratí deset až dvanáct procent váhy. Druhá metoda je mokrá a trvá dvacet jedna dní. Maso odpočívá ve vakuovém obalu tzv. ve vlastní šťávě.

    Pan majitel nám také prozradil, že se brzy můžeme těšit i na uzeniny, třeba na hovězí párky bez dusitanů.

    Z bourárny jsme se přesunuli na nedalekou farmu Skotu do Lhoty u Lysic. Hned při příchodu nás přivítalo čerstvě narozené telátko. Na louce se tady volně pase 77 krav, 2 býci a 60 telat. Zemědělci je nechávají postupně spásat trávu na rozloze 18 km. Celý den jsou tedy buď venku, nebo odpočívají v zázemí, kde mají seno a vodu.

    S místním zemědělcem jsme se prošli po pastvině přiléhajícímu k lesu. Krávy tady žijí opravdu pohodový život a naše návštěva je velmi zaujala. Protože jsou to krávy divoké, drželi jsme se stranou, abychom nenarušili jejich klid.

    Bylo opravdu úžasné vidět, jak řezník Klouda a místní zemědělci přistupují ke svému řemeslu i zvířatům s úctou a láskou. Protože jak říká pan Klouda: ,,Člověk maso nemusí jíst pořád, ale když už ho jí, tak by si měl vybrat kvalitní a neplýtvat.“

    Tři otázky pro pana Kloudu

    Co říkáte na kauzu masa z Polska?

    Podle mě to není problém země, ale dodavatele. U masa se nedívám na stát, ale na značku. Je to stejné jako u aut, také se při výběru díváte na prověřené značky a jejich dobré jméno. V dnešní době je však problém, že se lidé dívají jen na to, aby měli ten nejlepší mobil a oblečení. Řeší jen obal, ale kvalitu u jídla tolik ne, tam rozhoduje nízká cena.

    Co je pro vás důležité u výběru masa?

    Je to především pohoda zvířat – welfare, to jak se zemědělec ke zvířeti chová, čím ho krmí, v jakých podmínkách zvíře žije a jakým způsobem a kde se poráží. Tyto faktory ovlivňují výslednou kvalitu masa. Pro porážku jsme si vybrali Masokombinát Poličku, jelikož víme, jak přísná kritéria zde mají.

    Plánujete do budoucna rozšířit nabídku?

    Ano, v současné době připravujeme rozšíření o uzeniny. Naši zákazníci se např. můžou těšit na hovězí párky bez dusitanů. Problém však bývá sehnat řezníky. Řezničina je těžká práce a málokdo ji po vyučení opravdu dělá. Proto se snažíme toto řemeslo dostat zpět mezi lidi a nabízíme možnost praxe i pro studenty třetích ročníků SŠ.

  • JAK SE URČUJE JAKOST DRŮBEŽE? 5 PRAVIDEL POMŮŽE!

    JAK SE URČUJE JAKOST DRŮBEŽE? 5 PRAVIDEL POMŮŽE!

    V první řadě si musíme ujasnit, že jakost není tak úplně kvalita. Jakost je klasifikace do tříd či skupin, které obsahují podobné produkty, suroviny, předměty apod. Existují rozdíly mezi třídami, ale uvnitř tříd je vše stejné. Zjednodušeně řečeno – jakost je třídění kvality.

    Možná jste si všimli, že na obalu drůbeže je uvedena i jakostní třída. Drůbež se dělí do dvou skupin – A a B. Třídění se provádí po vychlazení a probíhá subjektivně. Podle jednoduchých pravidel vám poradíme, na co se při výběru zaměřit.

    5 pravidel pro jakostní skupinu drůbeže A a B

    1. Čerstvá drůbež nesmí v žádném případě vykazovat jakékoliv známky po předchozím mražení.
    2. Drůbež musí být čistá, bez znečištění, bez zápachu, bez vyčnívajících kostí či viditelného poranění.
    3. V jakosti A musí mít dobrou stavbu těla a musí být plně zmasilá.
    4. Pro zařazení do jakosti A musí být prsa a stehna dobře vyvinutá. U kuřat je na prsou, hřbetu a horních stehnech tenká rovnoměrná vrstva podkožního tuku. Na závadu nejsou ani odstraněné konce křídel.
    5. Zmrazená nebo hluboce zmrazená drůbež třídy jakosti A nesmí vykazovat žádné stopy po spálení mrazem mimo těch, jež jsou nahodilé, malé
      a nenápadné a nejsou na prsou a stehnech.

    klasacek-kuchar-zastera-v2b

    Zajímají vás informace o kvalitních potravinách a jak je vybrat? Ještě více informací najdete na www.akademiekvality.cz.

  • ČEŠI JSOU SLUŠNÍ JEDLÍCI DRŮBEŽÍHO MASA

    ČEŠI JSOU SLUŠNÍ JEDLÍCI DRŮBEŽÍHO MASA

    Maso je nedílnou součástí našeho jídelníčku. Tělu dodává potřebné bílkoviny, vitamíny a minerály. Největším skokanem roku mezi masy se stalo drůbeží. Svoji oblíbenost si našlo mezi zastánci lehké a zdravé stravy a často bývá doporučováno výživovými poradci.  Drůbeží maso si může dopřát ale každý. O tom, že si našlo cestu do našich kuchyní, svědčí neustále rostoucí spotřeba.

    V roce 2015 byla spotřeba drůbežího masa v ČR na úrovni 26 kg na jednoho obyvatele a v roce 2016 dosáhla úrovně téměř 27 kg. A není vyloučené, že se spotřeba kuřecího masa v příštím roce ještě navýší.

    Vybírejte pečlivě

    Při nákupu drůbežího masa se neřiďte pouze cenou. Kritériem výběru by měl být
    i výrobce. Není výjimkou, že na českých pultech najdete i drůbeží maso z dovozu. Což není na překážku. Pozor si ale dejte na způsob jeho zpracování. Největší podíl dováženého drůbežího masa je z Polska. Současně roste i vývoz drůbežího masa
    a nejčastěji směřuje na Slovensko. Výroba v ČR saturuje náš trh z cca 60 %, dovoz asi ze 40 %.

    „Dovážené drůbeží maso mnohdy není nejkvalitnější, může být např. chlazeno vodou a v mase je pak vyšší množství absorbované vody, za kterou spotřebitel platí cenu jako za maso. Při dovozu ze třetích zemí (např. Brazílie) může být drůbež krmena masokostní moučkou a nemusí být splněny náročné požadavky na welfare kuřat při chovu. V případě českých kuřat to není možné, protože se dodržují právní předpisy ČR a EU a jejich plnění se pravidelně kontroluje,“ vysvětluje odborník MVDr. František Mates ze Sdružení drůbežářských podniků.

    klasacek-kuchar-zastera-v2b

    Zajímají vás informace o kvalitních potravinách a jak je vybrat? Ještě více informací najdete na www.akademiekvality.cz.

  • S KUŘECÍM MASEM NEMUSÍTE ZACHÁZET V RUKAVIČKÁCH. STAČÍ DODRŽET PÁR ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL

    S KUŘECÍM MASEM NEMUSÍTE ZACHÁZET V RUKAVIČKÁCH. STAČÍ DODRŽET PÁR ZÁKLADNÍCH PRAVIDEL

    Správným zchlazením kuřecího masa jeho cesta ke koncovému spotřebiteli nekončí. Vysoký standard hygieny se musí dodržovat i během přepravy  a skladování v obchodě či doma. Víte, na jakém místě v ledničce bude vašemu kuřeti nejlépe nebo kolik dní máte na zpracování chlazeného masa?

    Podle statistik patří Češi mezi největší konzumenty kuřat. Co ale bohužel tak často neřešíme, je kvalita a původ konzumovaného kuřecího masa. Přitom právě podmínky chovu a správné zpracování jsou pro chuť a kvalitu klíčové.

    Cesta kuřete

    Při chlazení vzduchem nebo chlazení vzduchem s jemným mlžením musí být
    u kuřecího masa dosaženo teploty nepřekračující +4 °C a u drobů ještě o jeden stupeň méně, tedy do +3 °C. V případě baleného masa musí být v průběhu celé distribuce zajištěna maximální skladovací teplota deklarovaná na etiketě či obalu výrobku.

    Po zakoupení chlazeného masa jej ihned po návratu domů dejte do ledničky. Teplota v ní by měla být shodná s tou, kterou doporučuje výrobce. Na přepravu z obchodu do ledničky použijte ideálně chladicí tašku. Kuřecí maso je nutné spotřebovat nejdéle do doby použitelnosti vyznačené na obalu.
    Kupujeme raději dělené kuřecí maso

    Současný trend ukazuje, že spotřebitelé upřednostňují chlazené, zejména dělené kuřecí maso před masem v celku. Stále větší uplatnění nachází balení čerstvého masa do speciální směsi potravinářských plynů tzv. ochranné atmosféry, zaručující zachování přirozené barvy a kvality masa po delší dobu skladování.

    Hygiena na prvním místě

    „Při jakékoli přípravě pokrmů nebo při manipulaci se syrovými potravinami je nutné dodržovat základní hygienické požadavky – důsledně oddělit kuchyňské náčiní používané na syrové potraviny živočišného původu od náčiní používaného na potraviny tepelně opracované či otírat pracovní plochu teplou vodou. Je nutné dodržovat i zásady osobní hygieny, zejména mýt si pravidelně ruce mýdlem,“ vyjmenovává MVDr. František Mates ze Sdružení drůbežářských podniků.

    Při zpracování potravin živočišného původu mějte na paměti i důkladné tepelné opracování (vaření, pečení apod.) Ideální teplota úpravy je nejméně 70 °C po dobu alespoň 20 minut. Při této teplotě a době dochází ke zničení nežádoucích mikroorganismů.

    Vždy si pečlivě přečtěte pokyny pro spotřebitele, které naleznete na etiketě kuřecích výrobků.

    klasacek-kuchar-zastera-v2b

    Zajímají vás informace o kvalitních potravinách a jak je vybrat? Ještě více informací najdete na www.akademiekvality.cz.

  • KUŘECÍ MASO JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST JÍDELNÍČKU

    KUŘECÍ MASO JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST JÍDELNÍČKU

    Lehké, jemné, zdravé. To jsou synonyma pro kuřecí maso, které je mezi spotřebiteli stále oblíbenější. V roce 2016 byla spotřeba drůbežího masa 27 kg na osobu. Čím je toto maso tak populární a proč ho jíst?

    Mezi nejdůležitější faktory ovlivňující zvýšenou spotřebu patří dietetické vlastnosti
    a rychlá kuchyňská úprava. Máte kvůli zdravotním potížím předepsanou dietu nebo se chcete zbavit přebytečných kil? Dost možná bude vaší první volbou ve změně jídelníčku kuřecí maso. Cestu si našlo ke všem věkovým skupinám konzumentů. Má jemnou chuť a jeho příprava je poměrně jednoduchá na rozdíl od červených mas.

    Jak už jsme zmínili, kuřecí maso je dietní, ale přitom nutričně hodnotné. Je lehce stravitelné, protože má jemná svalová vlákna, která nejsou prostoupena kolagenem. Mezi nejdietnější a nejstravitelnější úpravy masa patří vaření, dušení a úprava horkým vzduchem. Jediné, na co si musíte dát pozor při přípravě jídla, je, abyste maso dostatečně tepelně upravili, ale zároveň nevysušili.

    Jak kuřecí maso prospívá zdraví?

    V jeho složení najdete bílkoviny s obsahem všech esenciálních aminokyselin, které jsou nezbytné pro obnovu tkání a nárůst svalové hmoty. Dále obsahuje minerální látky a vitaminy. V porovnání s ostatními druhy masa má kuřecí maso nižší energetickou hodnotu a nepatrné množství tuku a cholesterolu. Navíc drůbeží tuk má příznivé složení nenasycených mastných kyselin a mnohem nižší podíl nasycených mastných kyselin, které podporují vznik aterosklerózy. Kuřecí maso je bohaté na minerály jako fosfor, hořčík, železo, vápník, draslík nebo selen. Z vitamínů stojí za zmínku hlavně ty ze skupiny B. Především pak vitamin B3 (niacin), vitamin B5 (kyselina pantothenová) a vitamin B6.

    Prsíčka, stehýnka nebo křidélka? Čemu dáte přednost?

    Kuřecí prsa jsou nejdietnější. Pokud odstraníte i kůži, pod kterou se skrývá nejvíce tuku, bude maso ještě zdravější. Obsah tuku v prsní svalovině bez kůže se totiž pohybuje do 2 %. Chcete-li dietetické vlastnosti masa umocnit, připravte jej v páře.

    Patříte-li mezi fajnšmekry, jistě vám již na talíři „přistála“ dozlatova vypečená křidélka, která jsou oblíbená hlavně kvůli křupavé kůrčičce. Pravdou ale je, že na nich bývá více kůže než masa. Zlatou střední cestou jsou pak šťavnatá stehýnka. Ta lze připravit jako taková, nebo vykostit.

    Zajímají vás informace o kvalitních potravinách a jak je vybrat? Ještě více informací najdete na www.akademiekvality.cz.

  • Hormony ani antibiotika v drůbeži nehledejte. Je to mýtus!

    Hormony ani antibiotika v drůbeži nehledejte. Je to mýtus!

    I když se již mnohokrát psalo, že v drůbežím mase není možné najít růstové hormony nebo antibiotika, stín pochybností u některých lidí stále přetrvává. Spotřebitelé mají často obavu, zda maso, mléko nebo vejce neobsahují růstové hormony nebo antibiotika ze zvířat, z nichž pochází. Představují si, že tyto látky jsou kuřatům podávány pro rychlý růst a tím pronikají i do masa. Tak tomu ale není.  Za tímto mýtem stojí dost možná marketingový nebo obchodní tah.

    Co se týká růstových hormonů, jejich použití je v rámci EU již několik let zakázáno
    a pravidelně kontrolováno dozorovými orgány (státní veterinární inspekce apod.). V případě antibiotik je zde udělena pochopitelná výjimka k použití. Ta se vztahuje k případu, že je zvíře nemocné. „Lze je tedy podat jen k léčebným účelům. Při užití antibiotik se následně musí dodržet ochranné lhůty, během nichž jsou zbytky antibiotik odbourány a vyloučeny z organismu. V tomto období se nesmí kuřata dodávat na porážku,“ objasňuje ožehavé téma MVDr. František Mates ze Sdružení drůbežářských podniků.

    Stejně je tomu i u kuřat z BIO chovů. I těm smějí být z léčebného důvodu podána antibiotika. Taková kuřata už pod štítkem BIO v obchodech ale nenajdete. Vyléčená kuřata již nesmí toto označení nést.

    Podivujete se nad tím, jak dokáží kuřata tak rychle vyrůst? Odpověď je nasnadě. Pokud jste vy nebo známí z vesnice chovali pár kuřat, valnou součástí jejich menu byly určitě i zbytky z kuchyně. To však neplatí pro velkochovy. Kratší doba výkrmu drůbeže (kuřat, krůt apod.) je dána genetickými předpoklady zvířete a také vyváženým krmivem. Stále se zdokonalující krmné směsi obsahují všechny potřebné živiny, minerální látky a vitaminy k optimálnímu růstu.

    klasacek-kuchar-zastera-v2b

     

     

    Zajímají vás informace o kvalitních potravinách a jak je vybrat? Ještě více informací najdete na www.akademiekvality.cz.

  • Vodu v kuřeti nekupujte!

    Vodu v kuřeti nekupujte!

    Zajímá vás složení potravin a při nákupu neleníte a přečtete si pečlivě i etiketu? Pokud ano, vybírejte kuřecí maso i podle způsobu chlazení. To má totiž velký vliv na jeho kvalitu. Věděli jste, že v ČR je způsob chlazení daný zhruba od poloviny devadesátých let? U některých z našich sousedů však takovou samozřejmost nehledejte.

    V obchodech se můžete setkat s kuřecími výrobky, které jsou zchlazeny několika způsoby. Odborník ze Sdružení drůbežářských podniků MVDr. František Mates však doporučuje vybírat pouze takové produkty, které prošly chlazením vzduchem nebo chlazením vzduchem s mírným mlžením. „V řadě členských států Evropské unie
    a třetích zemích je ale používáno chlazení vodou. Při tomto způsobu může snadno docházet k mikrobiální kontaminaci při hromadném chlazení ve vodní lázni a také k navázání volné vody do masa
    ,“ popisuje situaci odborník pro web akademiekvality.cz.

    Co pro spotřebitele znamená mikrobiální kontaminace?

    Při vodní koupeli může velmi jednoduše dojít k přenosu např. salmonely z jednoho kusu drůbeže na druhý. V tomto směru představuje chlazení vzduchem nižší riziko kontaminace.

    I přesto, že EU dovoluje různé způsoby chlazení kuřecího masa, pokud sáhnete po českém výrobku, máte záruku, že s masem nekupujete i vodu. V České republice se totiž bez výjimek používá chlazení vzduchem, případně chlazení vzduchem s mírným mlžením. Výsledné produkty „kuře a kuřecí díly“ mají tak vysoké kvalitativní parametry. Zde platí jednoduché pravidlo. Kvalitní a zdravé kuře by mělo čerstvě působit už na první pohled. Plná kvalita se pak ukáže záhy při přípravě a konzumaci.

    Jak vypadá chlazení vzduchem?

    Představte si pás, který projíždí chladicím tunelem. Každé kuře po něm jede zvlášť a díky proudění studeného vzduchu je rovnoměrně vychlazeno ve všech částech na požadovanou teplotu max. 4 °C. Tento způsob chlazení je finančně náročnější než hromadná vodní koupel, ale zato zaručí vyšší kvalitu masa. Při chlazení vzduchem, případně v kombinaci s mírným mlžením, nedochází k absorpci vody do masa kuřat
    a není ani nadměrně vysušen jejich povrch.

    Chlazené versus mražené

    Obecně platí, že lepší je chlazené. Hlavně kvůli senzorickým vlastnostem. Co se týká trvanlivosti, tam pak vítězí zase kuře mražené. Uvádí se, že chlazená drůbež v současné době představuje zhruba osmdesát procent veškeré prodávané drůbeže, oproti tomu jen dvacet procent drůbeže je mražené.

    klasacek-kuchar-zastera-v2b

    Zajímají vás informace o kvalitních potravinách a jak je vybrat? Ještě více informací najdete na www.akademiekvality.cz.