Na českém trhu jsou k dostání různé druhy mouk. Může se však stát, že ne z každé se povede vánočka či dezert podle vašich představ. Proto při výběru mouky sáhněte raději po takové, která je označená značkou kvality. Zároveň se vyplatí i přečíst, co výrobce na obalu produktu slibuje.
I pro tyto výrobky platí, že jejich označování musí být podle platné legislativy. „Na obalu nebo etiketě musí být uveden název skupiny a podskupiny výrobku, které jsou definovány v komoditní vyhlášce č. 333/1997 Sb. pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů. Nesmí chybět složení, hmotnost, výživové hodnoty, doporučené podmínky skladování, název výrobce, datum minimální doby trvanlivosti výrobku a také alergenní složky,“ vyjmenovává Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR.
Někdy se může stát, že je hmotnost kilového balení mouky nepatrně menší, než výrobce udává. To je způsobeno tím, jak se z mouky odpařuje vlhkost. Pokud jde o přípustnou odchylku (v průměru kolem 0,5 %), není to na závadu.
Určitě jste se už také setkali se dvěma způsoby označení trvanlivosti výrobku. Víte, jaký je rozdíl mezi termínem „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“? První zmíněný výraz se používá pro výrobky podléhající rychlé zkáze, např. jogurt. Na obalu mouk je však uvedena minimální trvanlivost. Toto označení se používá pro výrobky, které se rychle nekazí. Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Avšak výrobek je stále použitelný.