Štítek: mouka

  • Poznáte čerstvou mouku pouhým pohledem?

    Poznáte čerstvou mouku pouhým pohledem?

    K rozpoznání čerstvosti mouky použijte raději všechny smysly. Pokud máte doma otevřené balení a nejste si jistí, zda jej ještě použít nebo koupit nové, přečtěte si pár rad. Zároveň se držte trvanlivosti na obale. Po tuto dobu za výrobek odpovídá výrobce. Některé z nich získaly i ocenění v podobě značky kvality – například Klasa.

    Zkouška čichem

    Když k mouce přičichnete, neměli byste cítit žádné další pachy. Pouze tzv. moučné aroma. Mouka ráda přijímá pachy ostatních potravin. Proto dbejte na správné uskladnění.

    Chuťová zkouška

    Mouku před použitím můžete ochutnat. Chuť by měla být moučná, rozhodně ne však hořká, nakyslá nebo dokonce s cizí pachutí. Žluklá chuť značí mouku, která je nebo byla špatně skladovaná. Když chutná mouka kysele, je z vlhkého obilí.

    Zkouška zrakem

    Barva by měla být vyrovnaná, stejně jako granulace. Nesmí obsahovat škůdce v jakémkoliv stádiu. V opačném případě ji ihned vyhoďte. Odstíny mouky se liší podle toho, z jakého druhu obilí je vyrobena. Mouky pšeničné mají bílou barvu s nažloutlým odstínem. Tmavé mouky jsou o něco tmavší a jejich odstín je žlutošedý. Mouky celozrnné mají hnědavý nebo načervenalý odstín, žitné jsou pro změnu šedobílé se zelenomodrým odstínem.

    Nyní už víte, jak poznat čerstvou mouku. Před vámi je další otázka, prosívat či neprosívat? Raději ano. Mouku tím před pečením provzdušníte a nakypříte, ale nejenom to. Doporučuje se to i z hygienického hlediska. Snadno se může stát, že přehlédnete moučného červa, kterého vám sítko zachytí. Prosívat můžete jakoukoliv mouku, jen u celozrnných mouk budete potřebovat hrubší sítko, které nezachytí drobné slupky.

  • Lepek dělá mouku kvalitní, ale jde to i bez něj

    Lepek dělá mouku kvalitní, ale jde to i bez něj

    Nejprodávanějším a nejrozšířenějším druhem mouky je u nás tzv. dvounulka – pšeničná mouka hladká světlá, která by měla obsahovat více kvalitního lepku pro pečení. Právě lepek je ale v poslední době terčem kritiky. V pekařství však platí, že čím více lepku, tím je mouka kvalitnější. Kdo si myslí, že mouka nepodléhá trendu, je na omylu. Na trhu jsou k dostání mouky bez lepku či s vysokým obsahem rozpustné vlákniny. Jak je to tedy s vlastnostmi mouky?

    Lepek, jak už samotný název napovídá, je charakteristický svojí lepivostí. Díky této vlastnosti se s těstem lépe pracuje. Pro pečení je vhodná mouka z jádra zrna, kde je nejvíce kvalitního lepku, který je potřebný pro dosažení objemu pečiva (např. extra 00, T500). Střeva zdravého člověka si s ním poradí a lidé, kteří se dobrovolně lepku v potravě vyhýbají, se tak zbytečně ochuzují o prospěšné látky. V kvalitních obilovinách jsou to zejména vláknina, minerály nebo vitaminy skupiny B. I přesto, že nejde o žádnou chemii, části populace způsobuje zdravotní problémy. Přirozeně se lepek vyskytuje hlavně v zrnech pšenice, ječmenu, žitě a dalších obilovinách. Nesnášenlivostí lepku čili celiakií – u nás trpí přibližně 1–1,5 % populace. Další jednotky procent pak trpí alergiemi na lepek.

    Na tuto situaci zareagoval mlýnský a pekárenský průmysl a inovoval některé výrobky do bezlepkových alternativ. Současně se také kvůli obezitě snížil obsah škrobu, s čímž napomohla vláknina. Obsah vlákniny v mouce je možné poznat podle deklarovaných výživových hodnot, které výrobce většinou uvádí na obalu. V minulosti používané typové číslo mouky vyjadřovalo tisícinásobek obsahu nespalitelných částí v sušině (spalování při 900 °C) a dá se říci, že vyjadřovalo odvozeně obsah vlákniny. „Také už umíme vyrobit deglutenizovanou pšeničnou mouku. Nové jsou i výrobky s vysokým obsahem rozpustné vlákniny – β glukanů,“ popisuje novinky Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR pro web akademiekvality.cz.

  • Co všechno prozradí obal mouky?

    Co všechno prozradí obal mouky?

    Na českém trhu jsou k dostání různé druhy mouk. Může se však stát, že ne z každé se povede vánočka či dezert podle vašich představ. Proto při výběru mouky sáhněte raději po takové, která je označená značkou kvality. Zároveň se vyplatí i přečíst, co výrobce na obalu produktu slibuje.

    I pro tyto výrobky platí, že jejich označování musí být podle platné legislativy. „Na obalu nebo etiketě musí být uveden název skupiny a podskupiny výrobku, které jsou definovány v komoditní vyhlášce č. 333/1997 Sb. pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů. Nesmí chybět složení, hmotnost, výživové hodnoty, doporučené podmínky skladování, název výrobce, datum minimální doby trvanlivosti výrobku a také alergenní složky,“ vyjmenovává Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR.

    Někdy se může stát, že je hmotnost kilového balení mouky nepatrně menší, než výrobce udává. To je způsobeno tím, jak se z mouky odpařuje vlhkost. Pokud jde o přípustnou odchylku (v průměru kolem 0,5 %), není to na závadu.

    Určitě jste se už také setkali se dvěma způsoby označení trvanlivosti výrobku. Víte, jaký je rozdíl mezi termínem „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“? První zmíněný výraz se používá pro výrobky podléhající rychlé zkáze, např. jogurt. Na obalu mouk je však uvedena minimální trvanlivost. Toto označení se používá pro výrobky, které se rychle nekazí. Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Avšak výrobek je stále použitelný.

  • Obilné výrobky a glykemický index

    Obilné výrobky a glykemický index

    Možná jste se již s pojmem  glykemický index setkali, ale přesně nevíte, co znamená. Každá potravina má svůj vlastní. Někdy je na obale uveden, ve většině případů si ho však z uvedených hodnot musíte vypočítat sami. Věděli jste, že i pro obilné výrobky platí nové výživové požadavky?

    Zjednodušeně řečeno glykemický index je hodnota, která udává, do jaké míry potravina zvyšuje hladinu cukru v krvi. Čím vyšší hodnotu glykemického indexu potravina má, tím rychleji tělo převede sacharidy v ní obsažené na energii a na kratší dobu dokáže zasytit náš hlad. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako jsou třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování. K měření (GI) se používá stupnice od 0 až po 100, ale existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100.

    Pro mlýnský průmysl jsou aktuální nové výživové požadavky na obilné výrobky, které většinou mají vysokou hodnotu glykemického indexu. „Bílé pečivo, bílý chléb a běžné těstoviny dosahují hodnoty 70–80, ale celozrnný nebo kvasový chléb mají již příznivou hodnotu glykemického indexu 56. Proto se technologové zabývají procesy zpracování, které mohou glykemický index ovlivnit, např. vařením a kvašením, navýšením obsahu vlákniny
    a bílkovin,“ vysvětluje Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR.

  • Není mouka jako mouka

    Není mouka jako mouka

    Největší oblibu mezi moukami si na našem trhu získala hladká mouka, vyrobená z pšenice. Byla by ale škoda, myslet si, že jsme odkázáni pouze na ni. K dostání je nepřeberné množství druhů, které se liší jak zpracováním, tak i surovinami použitými k její výrobě.

    Za jeden rok sníme zhruba 80 kg klasické pšeničné mouky. Přitom máme bohatý výběr i z ostatních druhů. Vyzkoušejte novou chuť některé z mouk ve svém oblíbeném pokrmu.

    Jaké produkty se vyrábí z jednotlivých druhů obilnin:

    • Z pšenice – mouky hladké, polohrubé a hrubé, krupice hrubé a jemné. Podle stupně vymletí se mouky označují také jako světlé, polosvětlé a tmavé. Tmavé mouky mají vyšší obsah vlákniny.
    • Z žita – mouka chlebová a celozrnná. Žitné mouky obsahují pouze stopové množství lepku.
    • Z ovsa – mouka má nulový obsah lepku a velké množství vlákniny. Je ideální jako příměs do těst na buchty, bábovky, ale i palačinky.
    • Z ječmene – dělají se z něj především kroupy různých velikostí.
    • Z ječmene a ovsa – mouky a krupice vhodné na pečení.
    • Z kukuřice – krupice pro extruzi, ale také bezlepkové mouky. Výborně se hodí k zahušťování omáček či polévek.
    • Z pohanky – převážně kroupy, dále také krupice a bezlepková mouka. Tato mouka má specifickou chuť a výborné pojicí vlastnosti.
    • Z prosa – jáhly. Jahelná mouka je pak doporučována na přípravu těstovin, pečiva
      a moučníků.

    Mezi mlýnské výrobky patří i oloupaná semena dalších obilovin, luskovin a olejnin. Nesmíme zapomenout ani na rýži, která se zde také zpracovává. Díky velké poptávce se zvyšuje výroba speciálních cereálních výrobků, včetně jejich směsí.

  • Mouka – bílé zlato

    Mouka – bílé zlato

    Zatímco ve světě byste v regálech marně hledali hrubou mouku na výrobu knedlíků, v České republice se pulty pod tíhou nepřeberného množství mouk téměř prohýbají. Mouka se tak díky rozmanitosti výroby stala nedílnou součástí našich jídelníčků. Nejběžněji je ale k dostání pšeničná hladká mouka, která má nejjemnější zrnitost.

    Oproti mlýnům ve světě vyrábíme ve střední Evropě velké množství různých mouk, mezi které patří pšeničné krupice, hrubé a polohrubé mouky. Tímto výčet mouk nekončí. Na jedné pšeničné lince lze současně získat až 9 výrobků – hrubou a jemnou krupici, hrubou a polohrubou mouku, mouky hladkou světlou, polosvětlou a tmavou, dále pak krmnou mouku a otruby. Zatím co ve světě si vystačí pouze s moukou typu hladké světlé nebo hladké tmavé, u nás je opravdu z čeho vybírat. Podle označení mouky poznáme také její zrnitost. Od té nejjemnější (hladká mouka), až po tu nejhrubší (krupice).

    Co je specifické pro mlýnské výrobky v ČR
    Významnou středoevropskou raritou je výroba žitného chleba a kynutých knedlíků, čímž je Česká republika vyhlášená. Věděli jste, že každý Čech sní přibližně 50 kg chleba? Typická je pro nás i příprava moučníků na bázi třených a šlehaných těst.  K výrobě těchto sladkých dezertů jsou nejvhodnější hrubé a polohrubé mouky.

    Mezi stále oblíbenější a nakupované mlýnské výrobky patří různé obiloviny pro přímou spotřebu (jáhly, len, pohanka, bulgur, kroupy apod.), semena k naklíčení, instantní mlýnské výrobky (vločky, kaše), směsi z obilovin, rýže, müsli, trhanka apod.

    Pokud chcete, aby vám mouka a ostatní mlýnské výrobky vydržely co nejdéle, skladujte je na suchém, chladném a tmavém místě.

  • Jak se vyrábí mouka

    Jak se vyrábí mouka

    Mouku je možné umlít z každé obiloviny. Především pak pšenice patří už od pravěku k těm nejčastěji používaným. A na pomyslné špici popularity mezi obilovinami se drží dodnes. Umlít však mouku není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.

    Kromě pšeničné mouky je oblíbená také žitná, která se využívá především k přípravě chleba. Známá je rovněž špaldová mouka, vhodná do sladkých i slaných těst. Mouka se dále vyrábí například
    z ječmene, kukuřice, pohanky, rýže či sóji. Ale i z jiných dostupných surovin.

    Cesta zrna je dlouhá a začíná v násypce. Odtud vede do čistírny, kde dochází k oddělení nečistot. Čisté zrno končí v koukolníku, následuje průtoková loupačka. Zrno je dále přemístěno do sila šrotové stolice a zde dochází k postupnému vymílání několika chody. V průběhu vymílání  se odděluje jádro od obalu, čímž vznikají otruby, hrubá krupice a prvotní mouka, která je dále zpracovávána.

    Zjednodušeně řečeno, mlýnské zpracování spočívá v narušení obilného zrna a umění oddělit od sebe jeho jednotlivé části. Ty mají odlišné jak uživatelské vlastnosti, tak i nutriční obsah. Tyto části – kromě celozrnných mouk – se finalizují na hotové výrobky. Mlýnská technologie je postupně rozemílá a třídí. Vlastnosti výsledných produktů se odvíjejí především od vlastností zpracovávaných surovin.

    Aby se ke spotřebiteli dostal pouze nekvalitnější produkt, prochází mouka ještě posouzením kvality jakosti. To se dělí na senzorické (barva, chuť, vůně a konzistence) a laboratorní (obsah vody, popela, tuku a granulace).

  • Jaké jsou benefity mouky pro náš organismus

    Jaké jsou benefity mouky pro náš organismus

    Když se řekne mouka, nejspíše se vám vybaví bílý prášek nebo krupička – surovina pro křehké
    a nadýchané moučníky. V čem je ale pro nás přínosná? Jakou roli hrají produkty z mouky v naší výživě?

    Obiloviny neboli cereálie jsou nejrozšířenější a nejdostupnější potravinou na světě. V Evropě, Americe, Austrálii a západu Asie je hlavní obilovinou pšenice. Ve východní a jižní Asii a v některých zemích Afriky dominuje rýže, v Austrálii, v Jižní a Střední Americe a zbytku Afriky zase kukuřice.

    „U nás se také setkáváme s žitem a dále také s ovsem (na výrobu vloček) a ječmenem, který je hlavní surovinou pro pivovarský průmysl,“ informuje pro web akademiekvality.cz Pavel Filip, odborník ze Svazu průmyslových mlýnů ČR.

    Význam mouky ve výživě
    Přestože někteří lidé nemohou z důvodu alergie na lepek (obsažený v některých obilných výrobcích) takové potraviny konzumovat, je třeba si uvědomit, že tato komodita slouží jako zdroj snadno dostupné energie. Využíváme ji ve formě škrobu, který je velmi snadno a rychle stravitelný. Navíc je velká část obilovin pěstována pro krmné účely. Bez nich bychom tedy neměli produkty živočišné výroby, jako jsou maso, mléko či vejce.