Zájem o rostlinnou stravu roste a přizpůsobuje se tomu i nabídka v restauracích. Hosté čím dál častěji poptávají veggie varianty burgerů i kuřecího „masa“.
Doba, kdy sójové produktů kralovaly trhu je pryč. Dnes se mezi alternativy dostávají i výrobky z hrachu, čočky, cizrny, pšenice a jejich kombinací. Nabídka odpovídá raketově rostoucí poptávce nejen veganů a vegetariánů, ale i těch, kteří rostlinnou variantu volí kvůli zdraví, udržitelnosti a ekologii.
Podle posledních tržních analýz Euromonitoru se prodej v poslední dekádě zdvojnásobil a tato tendence se bude zvyšovat. Zatímco v roce 2010 byla hodnota retailového prodeje rostlinných výrobků 625 mil. eur, předloni to bylo už 1,4 mld. Podle prognóz odborníků by se do roku 2025 měla tato částka zdvojnásobit.
Zdraví i ekologie na prvním místě
Jaké jsou motivy zařazení většího množství rostlinné stravy do jídelníčku? Maso je úžasným zdrojem bílkovin a železa, avšak jeho nadměrná konzumace s sebou nese i zvětšené riziko vzniku civilizačních chorob. Živočišný chov je navíc spojen s emisí metanu, což je velmi škodlivý skleníkový plyn, který prohlubuje šíření klimatické krize.
Rostlinná strava má vliv na redukci hmotnosti, cholesterolu, reguluje krevní tlak i glykémii (hladinu cukru v krvi). Má preventivní vliv na vznik rakoviny, zejména tlustého střeva, prostaty a prsu. Potenciál rostlinné stravy je obrovský. (zdroj Česká veganská společnost)
Sója je rostlinnou matkou
Udržitelnost je ostatně hlavním heslem výrobců alternativ masa. Vzhledem k tomu, že je nejvyužívanější surovinou sója, je nutné dbát na její původ. Výrobky se proto často označují množstvím certifikátů – non GMO apod. Sójové výrobky můžete najít k podobě tofu, které vzniká srážením sójového mléka. My určitě doporučujeme sójové výrobky konzumovat v jeho fermentované podobě – tzv. tempeh. V porovnání s klasickým tofu má více bílkovin, vitaminů, vlákniny a je lépe stravitelnější.
Nejdostupnější variantou jsou samozřejmě sójové nudličky nebo kostky známé jako „sójové maso“. Vynikají velkým množstvím bílkovin a minimem tuků. Jsou však poměrně dost průmyslově zpracované.
Pšeničné varianty
Další poměrně zastoupenou skupinou rostlinných bílkovin jsou výrobky z pšenice. Nejoblíbenější je seitan. Ten se vyrábí z pšeničné bílkoviny – koncentrovaného lepku a používá se stejně jako maso do omáček, zeleninových směsí, k rýži či těstovinám. Za zmíňku jistě stojí i „klaso“, které se také vyrábí z pšeničné bílkoviny a najdeme ho v podobě řízků, klobás nebo paštik.
Řekni, kde ty bílkoviny jsou?
I přesto, že výrobci rostlinných alternativ lákají svým marketingem k přechodu na rostlinnou stravu, je potřeba si pohlídat nutriční složení a to zejména obsah bílkovin. Podle odborníku ze Státního zdravotního ústavu, kteří se tímto tématem zabývali je z pohledu bílkovin maso jednoznačným vítězem. Rostlinné alternativy mají okolo dvaceti gramů bílkovin a překvapivě obsahují i celkem dost tuků. To nemusí být nutně špatně, pokud je poměr nasycených mastných kyselin vyvážený.
Veggie je budoucnost
Vegetariánská jídla se již podařilo prosadit na menu restaurací a ta veganská se v nabídce objevují stále častěji. Rostlinné alternativy jako luštěninové a zeleninové karbanátky se v mnoha restauracích objevují běžně. Na edukaci a vývoji se podílí i značka METRO Chef, který nabízí čtyři alternativy hovězího a tři kuřecího „masa“. Díky rozmanité nabídce i zpracování např. alternativa mletého masa je vaření s rostlinnými výrobky opravdu snadné.
Přesvědčte se sami!
Vyzkoušejte šťavnatý burger s čedarem nebo salát s trhaným masem, bulgurem a grilovanou zeleninou.