Autor: Košík.cz

  • Lepek dělá mouku kvalitní, ale jde to i bez něj

    Lepek dělá mouku kvalitní, ale jde to i bez něj

    Nejprodávanějším a nejrozšířenějším druhem mouky je u nás tzv. dvounulka – pšeničná mouka hladká světlá, která by měla obsahovat více kvalitního lepku pro pečení. Právě lepek je ale v poslední době terčem kritiky. V pekařství však platí, že čím více lepku, tím je mouka kvalitnější. Kdo si myslí, že mouka nepodléhá trendu, je na omylu. Na trhu jsou k dostání mouky bez lepku či s vysokým obsahem rozpustné vlákniny. Jak je to tedy s vlastnostmi mouky?

    Lepek, jak už samotný název napovídá, je charakteristický svojí lepivostí. Díky této vlastnosti se s těstem lépe pracuje. Pro pečení je vhodná mouka z jádra zrna, kde je nejvíce kvalitního lepku, který je potřebný pro dosažení objemu pečiva (např. extra 00, T500). Střeva zdravého člověka si s ním poradí a lidé, kteří se dobrovolně lepku v potravě vyhýbají, se tak zbytečně ochuzují o prospěšné látky. V kvalitních obilovinách jsou to zejména vláknina, minerály nebo vitaminy skupiny B. I přesto, že nejde o žádnou chemii, části populace způsobuje zdravotní problémy. Přirozeně se lepek vyskytuje hlavně v zrnech pšenice, ječmenu, žitě a dalších obilovinách. Nesnášenlivostí lepku čili celiakií – u nás trpí přibližně 1–1,5 % populace. Další jednotky procent pak trpí alergiemi na lepek.

    Na tuto situaci zareagoval mlýnský a pekárenský průmysl a inovoval některé výrobky do bezlepkových alternativ. Současně se také kvůli obezitě snížil obsah škrobu, s čímž napomohla vláknina. Obsah vlákniny v mouce je možné poznat podle deklarovaných výživových hodnot, které výrobce většinou uvádí na obalu. V minulosti používané typové číslo mouky vyjadřovalo tisícinásobek obsahu nespalitelných částí v sušině (spalování při 900 °C) a dá se říci, že vyjadřovalo odvozeně obsah vlákniny. „Také už umíme vyrobit deglutenizovanou pšeničnou mouku. Nové jsou i výrobky s vysokým obsahem rozpustné vlákniny – β glukanů,“ popisuje novinky Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR pro web akademiekvality.cz.

  • Co všechno prozradí obal mouky?

    Co všechno prozradí obal mouky?

    Na českém trhu jsou k dostání různé druhy mouk. Může se však stát, že ne z každé se povede vánočka či dezert podle vašich představ. Proto při výběru mouky sáhněte raději po takové, která je označená značkou kvality. Zároveň se vyplatí i přečíst, co výrobce na obalu produktu slibuje.

    I pro tyto výrobky platí, že jejich označování musí být podle platné legislativy. „Na obalu nebo etiketě musí být uveden název skupiny a podskupiny výrobku, které jsou definovány v komoditní vyhlášce č. 333/1997 Sb. pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů. Nesmí chybět složení, hmotnost, výživové hodnoty, doporučené podmínky skladování, název výrobce, datum minimální doby trvanlivosti výrobku a také alergenní složky,“ vyjmenovává Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR.

    Někdy se může stát, že je hmotnost kilového balení mouky nepatrně menší, než výrobce udává. To je způsobeno tím, jak se z mouky odpařuje vlhkost. Pokud jde o přípustnou odchylku (v průměru kolem 0,5 %), není to na závadu.

    Určitě jste se už také setkali se dvěma způsoby označení trvanlivosti výrobku. Víte, jaký je rozdíl mezi termínem „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“? První zmíněný výraz se používá pro výrobky podléhající rychlé zkáze, např. jogurt. Na obalu mouk je však uvedena minimální trvanlivost. Toto označení se používá pro výrobky, které se rychle nekazí. Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Avšak výrobek je stále použitelný.

  • Obilné výrobky a glykemický index

    Obilné výrobky a glykemický index

    Možná jste se již s pojmem  glykemický index setkali, ale přesně nevíte, co znamená. Každá potravina má svůj vlastní. Někdy je na obale uveden, ve většině případů si ho však z uvedených hodnot musíte vypočítat sami. Věděli jste, že i pro obilné výrobky platí nové výživové požadavky?

    Zjednodušeně řečeno glykemický index je hodnota, která udává, do jaké míry potravina zvyšuje hladinu cukru v krvi. Čím vyšší hodnotu glykemického indexu potravina má, tím rychleji tělo převede sacharidy v ní obsažené na energii a na kratší dobu dokáže zasytit náš hlad. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako jsou třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování. K měření (GI) se používá stupnice od 0 až po 100, ale existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100.

    Pro mlýnský průmysl jsou aktuální nové výživové požadavky na obilné výrobky, které většinou mají vysokou hodnotu glykemického indexu. „Bílé pečivo, bílý chléb a běžné těstoviny dosahují hodnoty 70–80, ale celozrnný nebo kvasový chléb mají již příznivou hodnotu glykemického indexu 56. Proto se technologové zabývají procesy zpracování, které mohou glykemický index ovlivnit, např. vařením a kvašením, navýšením obsahu vlákniny
    a bílkovin,“ vysvětluje Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR.

  • Není mouka jako mouka

    Není mouka jako mouka

    Největší oblibu mezi moukami si na našem trhu získala hladká mouka, vyrobená z pšenice. Byla by ale škoda, myslet si, že jsme odkázáni pouze na ni. K dostání je nepřeberné množství druhů, které se liší jak zpracováním, tak i surovinami použitými k její výrobě.

    Za jeden rok sníme zhruba 80 kg klasické pšeničné mouky. Přitom máme bohatý výběr i z ostatních druhů. Vyzkoušejte novou chuť některé z mouk ve svém oblíbeném pokrmu.

    Jaké produkty se vyrábí z jednotlivých druhů obilnin:

    • Z pšenice – mouky hladké, polohrubé a hrubé, krupice hrubé a jemné. Podle stupně vymletí se mouky označují také jako světlé, polosvětlé a tmavé. Tmavé mouky mají vyšší obsah vlákniny.
    • Z žita – mouka chlebová a celozrnná. Žitné mouky obsahují pouze stopové množství lepku.
    • Z ovsa – mouka má nulový obsah lepku a velké množství vlákniny. Je ideální jako příměs do těst na buchty, bábovky, ale i palačinky.
    • Z ječmene – dělají se z něj především kroupy různých velikostí.
    • Z ječmene a ovsa – mouky a krupice vhodné na pečení.
    • Z kukuřice – krupice pro extruzi, ale také bezlepkové mouky. Výborně se hodí k zahušťování omáček či polévek.
    • Z pohanky – převážně kroupy, dále také krupice a bezlepková mouka. Tato mouka má specifickou chuť a výborné pojicí vlastnosti.
    • Z prosa – jáhly. Jahelná mouka je pak doporučována na přípravu těstovin, pečiva
      a moučníků.

    Mezi mlýnské výrobky patří i oloupaná semena dalších obilovin, luskovin a olejnin. Nesmíme zapomenout ani na rýži, která se zde také zpracovává. Díky velké poptávce se zvyšuje výroba speciálních cereálních výrobků, včetně jejich směsí.

  • Mouka – bílé zlato

    Mouka – bílé zlato

    Zatímco ve světě byste v regálech marně hledali hrubou mouku na výrobu knedlíků, v České republice se pulty pod tíhou nepřeberného množství mouk téměř prohýbají. Mouka se tak díky rozmanitosti výroby stala nedílnou součástí našich jídelníčků. Nejběžněji je ale k dostání pšeničná hladká mouka, která má nejjemnější zrnitost.

    Oproti mlýnům ve světě vyrábíme ve střední Evropě velké množství různých mouk, mezi které patří pšeničné krupice, hrubé a polohrubé mouky. Tímto výčet mouk nekončí. Na jedné pšeničné lince lze současně získat až 9 výrobků – hrubou a jemnou krupici, hrubou a polohrubou mouku, mouky hladkou světlou, polosvětlou a tmavou, dále pak krmnou mouku a otruby. Zatím co ve světě si vystačí pouze s moukou typu hladké světlé nebo hladké tmavé, u nás je opravdu z čeho vybírat. Podle označení mouky poznáme také její zrnitost. Od té nejjemnější (hladká mouka), až po tu nejhrubší (krupice).

    Co je specifické pro mlýnské výrobky v ČR
    Významnou středoevropskou raritou je výroba žitného chleba a kynutých knedlíků, čímž je Česká republika vyhlášená. Věděli jste, že každý Čech sní přibližně 50 kg chleba? Typická je pro nás i příprava moučníků na bázi třených a šlehaných těst.  K výrobě těchto sladkých dezertů jsou nejvhodnější hrubé a polohrubé mouky.

    Mezi stále oblíbenější a nakupované mlýnské výrobky patří různé obiloviny pro přímou spotřebu (jáhly, len, pohanka, bulgur, kroupy apod.), semena k naklíčení, instantní mlýnské výrobky (vločky, kaše), směsi z obilovin, rýže, müsli, trhanka apod.

    Pokud chcete, aby vám mouka a ostatní mlýnské výrobky vydržely co nejdéle, skladujte je na suchém, chladném a tmavém místě.

  • Jak se vyrábí mouka

    Jak se vyrábí mouka

    Mouku je možné umlít z každé obiloviny. Především pak pšenice patří už od pravěku k těm nejčastěji používaným. A na pomyslné špici popularity mezi obilovinami se drží dodnes. Umlít však mouku není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.

    Kromě pšeničné mouky je oblíbená také žitná, která se využívá především k přípravě chleba. Známá je rovněž špaldová mouka, vhodná do sladkých i slaných těst. Mouka se dále vyrábí například
    z ječmene, kukuřice, pohanky, rýže či sóji. Ale i z jiných dostupných surovin.

    Cesta zrna je dlouhá a začíná v násypce. Odtud vede do čistírny, kde dochází k oddělení nečistot. Čisté zrno končí v koukolníku, následuje průtoková loupačka. Zrno je dále přemístěno do sila šrotové stolice a zde dochází k postupnému vymílání několika chody. V průběhu vymílání  se odděluje jádro od obalu, čímž vznikají otruby, hrubá krupice a prvotní mouka, která je dále zpracovávána.

    Zjednodušeně řečeno, mlýnské zpracování spočívá v narušení obilného zrna a umění oddělit od sebe jeho jednotlivé části. Ty mají odlišné jak uživatelské vlastnosti, tak i nutriční obsah. Tyto části – kromě celozrnných mouk – se finalizují na hotové výrobky. Mlýnská technologie je postupně rozemílá a třídí. Vlastnosti výsledných produktů se odvíjejí především od vlastností zpracovávaných surovin.

    Aby se ke spotřebiteli dostal pouze nekvalitnější produkt, prochází mouka ještě posouzením kvality jakosti. To se dělí na senzorické (barva, chuť, vůně a konzistence) a laboratorní (obsah vody, popela, tuku a granulace).

  • Jaké jsou benefity mouky pro náš organismus

    Jaké jsou benefity mouky pro náš organismus

    Když se řekne mouka, nejspíše se vám vybaví bílý prášek nebo krupička – surovina pro křehké
    a nadýchané moučníky. V čem je ale pro nás přínosná? Jakou roli hrají produkty z mouky v naší výživě?

    Obiloviny neboli cereálie jsou nejrozšířenější a nejdostupnější potravinou na světě. V Evropě, Americe, Austrálii a západu Asie je hlavní obilovinou pšenice. Ve východní a jižní Asii a v některých zemích Afriky dominuje rýže, v Austrálii, v Jižní a Střední Americe a zbytku Afriky zase kukuřice.

    „U nás se také setkáváme s žitem a dále také s ovsem (na výrobu vloček) a ječmenem, který je hlavní surovinou pro pivovarský průmysl,“ informuje pro web akademiekvality.cz Pavel Filip, odborník ze Svazu průmyslových mlýnů ČR.

    Význam mouky ve výživě
    Přestože někteří lidé nemohou z důvodu alergie na lepek (obsažený v některých obilných výrobcích) takové potraviny konzumovat, je třeba si uvědomit, že tato komodita slouží jako zdroj snadno dostupné energie. Využíváme ji ve formě škrobu, který je velmi snadno a rychle stravitelný. Navíc je velká část obilovin pěstována pro krmné účely. Bez nich bychom tedy neměli produkty živočišné výroby, jako jsou maso, mléko či vejce.

  • Triky na zdravější vánoční cukroví

    Triky na zdravější vánoční cukroví

    Ač neradi, i my, mlsouni, si musíme si přispustit, že klasické české cukroví není zrovna vzorem zdravé stravy. Začali jsme proto zkoumat, jak z něj udělat trochu přijatelnější pochoutku

    Cukroví má do ideálního dezertu daleko…

    Není žádným tajemstvím, že vánoční cukroví je plné bílé mouky, cukru a často také nepříliš kvalitních tuků. Bílá mouka nemá téměř žádnou výživovou hodnotu a tělu nedodá potřebné látky, jako jsou vitamíny, minerály a vláknina. Cukr se při konzumaci „ve velkém“ přeměňuje v těle na tuk a způsobuje nepopulární kila navíc. Pokud se přidá sladká poleva, tak ujídáním cukroví naskakují kalorie závratnou rychlostí.

    … ale existuje způsob, jak to změnit

    I cukroví se dá připravit, jako mnoho dalších jídel, ve zdravější formě. A není potřeba se oblíbených druhů vzdávat. Stačí nahradit část cukru medem nebo přírodním sirupem. Výživová poradkyně Veronika Hanzlíková říká: „Med narozdíl od bílého cukru obsahuje stopová množství některých vitamínů skupiny B, vitamínu C a minerálních látek jako je vápník, hořčík, sodík, fosfor, draslík a železo. Navíc má med lehce vyšší sladivost, takže ho do cukroví můžete použít pouze 4 díly oproti 5 dílům cukru.“

    • Místo bílé mouky zkuste využít mouku špaldovou, která je lehce stravitelná. Bezlepkáři mohou péct například z mouky kukuřičné nebo rýžové.
    • Tuk se dá v mnoha receptech nahradit kvalitním olivovým olejem nebo jemně mletými ořechy. „Ořechy i olej dodají zdraví prospěšné nenasycené mastné kyseliny, omega-3 a omega-9, a vitamín E,“ doplňuje Veronika Hanzlíková.
    shutterstock_425644525
    Medy a ořechy na jeden klik
    shutterstock_88951912
    Olivové oleje pro jemnější těsto

    Sladkosti můžeme „vyběhat“

    Tušíte, kolik kalorií do sebe vánočním cukrovím dostanete a co je potřeba udělat, abyste svému tělu mlsání nějak vykompenzovali?

    • Malý talířek se 100 g lineckého cukroví znamená dávku přibližně 500 kcal. Spálit je můžete například hodinou tenisu nebo padesáti minutami středně intenzivní jízdy na kole.
    • Jeden perníček s cukrovou polevou si žádá 8 minut intenzivní jízdy na kole nebo čtvrthodinu aerobiku.
    • Kalorie z jedné rumové kuličky spálíte po 10 minutách běžkování.

    Poleva na závěr

    Nejzábavnější fází přípravy vánočního cukroví bývá slepování a nanášení polevy – a tvoření konečné podoby většiny druhů. Když už se vám podařilo odlehčit samotné těsto, byla by škoda nezkusit zdravější postup i v posledním kroku.

    • Přísun cukru se dá jednoduše omezit výběrem kvalitní marmelády – vybírejte ty, které mají co nejvyšší obsah ovoce.
    • Čokoládovou polevu si připravte sami z poctivé hořké čokolády nebo kakaa.
    OLYMPUS DIGITAL CAMERA
    Čokolády na Košíku
  • Pijete kvalitní kávu? Chráníte se před cukrovkou!

    Pijete kvalitní kávu? Chráníte se před cukrovkou!

    Náklonnost ke kávě byla po dlouhou dobu považována za zdraví škodlivý zlozvyk. Mnozí kávu spojují se srdečními chorobami nebo zástavou růstu. Nové vědecké studie ale překvapivě odhalují lepší stránku kávy. Ukazuje se, že pravidelná konzumace tohoto nápoje chrání organismus před vznikem celé řady obávaných nemocí.

    Delší život s dobrou kávou

    Vědci se zabývali hledáním souvislosti mezi kávou a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny či chorob srdce. Provedené výzkumy však překvapivě žádné takové spojení nenalezly. Podle některých studií dokonce konzumace kávy snižuje riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin. Zvrat ve vnímání účinku kávy na lidské zdraví vysvětlují odborníci tím, že dřívější vědecké studie nedostatečně zohledňovaly přítomnost takových rizikových faktorů, jako je kouření či nedostatek fyzické aktivity, které jsou u silných pijáků kávy častější.pexels-photo-374885Kávou proti depresi

    Kromě toho, že káva nemusí naše zdraví ohrožovat tak, jak se doposud soudilo, může naopak před některými nemocemi chránit. Jde například o Parkinsonovu chorobu, cukrovku 2. typu nebo onemocnění jater včetně rakoviny. Zdá se také, že káva zlepšuje paměť a snižuje nebezpečí vzniku deprese. Odborníci však upozorňují na skutečnost, že vysoká spotřeba nefiltrované kávy může být spojena s mírným vzestupem hodnot cholesterolu a u jedinců s geneticky podmíněným zpomalením odbourávání kofeinu v těle může častá konzumace kávy skutečně zvýšit riziko vzniku onemocnění srdce.

    To, zda bude mít káva přínos pro vaše zdraví nebo naopak, záleží také na její kvalitě a způsobu přípravy. Pokud do kávy přidáte smetanu a několik kostek cukru, o zdraví prospěšném nápoji se pochopitelně mluvit nedá. Vyhnout byste se také měli v Čechách tolik oblíbenému „turku“ a nápadně levným kávovým směsím.

  • Odkud na nás vybafnul Halloween?

    Odkud na nás vybafnul Halloween?

    Odkud na nás vybafnul Halloween? Nejspíš ho znáte hlavně z amerických filmů, ale původně jde o keltský svátek. Dávno před před Kristem značil konec léta a příchod nového roku. Koná se vždy 31. října, tedy den před křesťanskou slavností Všech svatých a dva dny před Dušičkami.

    Nejznámějším symbolem Halloweenu jsou vydlabané dýně s děsivým obličejem, do kterých se dává svíčka či baterka. Tihle oranžoví darebáci se zářícími škleby se nechávají na prahu či na okně, aby zahnali zlé duchy. Dnes nabízí skvělý způsob, jak se kreativně vyřádit a vystrašit sousedy.

    halloween pumpkin with autumn leaves close up

    Halloweenské hry a tradice

    Koleda, neboli „trick-or-treat“

    Halloweenský večer je plný dětí v barevných kostýmech, které peláší dům od domu v honbě za sladkostmi. Často si připraví taneček či písničku a klepou na dveře sousedů s heslem „Trick or treat!“, což v překladu znamená „Dejte mi koledu, nebo vám něco vyvedu!“ Pokud soused otevře, zazpívají a dostanou bombóny do pytlíku. Pokud ne, vyvedou mu nějakou malou lumpárnu.

    Halloweenský průvod

    Větší města ve Spojených státech pořádají každoroční průvody, kde se setkávají všichni nadšenci v kostýmech a soupeří o nejoriginálnější a nejděsivější převlek. Nejproslulejší je The Village Halloween Parade v New Yorku, kterého se vloni zúčastnilo přes 50 000 lidí.

    Hororové historky

    Nebyl by to Halloween, kdyby chyběl děs a hrůza. Svátek je už od pradávna spojovaný s příchodem mrtvých, kteří se mají toulat světem, a mnohé z těchto legend přežívají dodnes. Zvlášť mezi dětmi jsou proto populární strašidelné příběhy, které se často uvádí i v televizi.

    happy family mother father and children in costumes and makeup on a celebration of Halloween

    Halloween u nás nemá silnou tradici, ale v posledních letech o něj stoupá zájem, zvlášť mezi dětmi. My se jim vůbec nedivíme, jelikož jde o veselou, barevnou tradici, kdy mohou děti i dospělí popustit uzdu fantazie při tvorbě bláznivých kostýmů, děsivých dekorací a na závěr se odměnit sladkou dobrotou. No nezní to dobře? 🙂