Rubrika: #KOŠÍKVTERÉNU

  • 2. díl: MASO KLOUDA A FARMA LYSICE

    2. díl: MASO KLOUDA A FARMA LYSICE

    Je tady další pokračování #KOŠÍKVTERÉNU a tentokrát jsme se vydali za naším dodavatelem masa do Olešnice na Blanensku. Martin Klouda pracuje v oboru přes 25 let a již dva roky provozuje vlastní firmu Maso Klouda. Maso zde zpracovávají s úctou ke zvířatům a ve špičkové kvalitě. Základním kritériem při výběru masa je pohoda zvířat tzv. welfare.

    S panem Kloudou jsme se potkali přímo v provozovně, kde maso bourají a nechávají zrát. Spolupracují zde s několika zemědělci v regionu a maso pochází výhradně z českých chovů. Zásadní jsou pro ně podmínky, v jakých zvířata žijí, jak se k nim farmáři chovají, čím je krmí a kde a jakým způsobem je poráží.

    Vzhledem k dlouholetým zkušenostem s masem si pro porážky vybrali Masokombinát v Poličce, kde se klade důraz na výše zmíněné faktory.

    Poražená zvířata se musí vyvěsit, jelikož nejhorší pro maso je začít ho zpracovávat v době, kdy probíhá posmrtná ztuhlost. My jsme se podívali i do bourárny, kde se maso zpracovává a zraje.

    Jak vysvětluje řezník, žádná část by neměla přijít nazmar, proto využívají všechny části zvířete. Některé maso se hodí na zrání, jiné na přímé porcování. Vždy se snaží vyjít vstříc zákazníkům s ohledem na jejich přání a poptávku.

    Nahlédli jsme krátce i do zrárny, kde maso zraje suchou metodou po dobu třiceti dní při neustálé cirkulaci vzduchu, aby se zabránilo hromadění vlhkosti a případnému vzniku plísně. U suché metody maso ztratí deset až dvanáct procent váhy. Druhá metoda je mokrá a trvá dvacet jedna dní. Maso odpočívá ve vakuovém obalu tzv. ve vlastní šťávě.

    Pan majitel nám také prozradil, že se brzy můžeme těšit i na uzeniny, třeba na hovězí párky bez dusitanů.

    Z bourárny jsme se přesunuli na nedalekou farmu Skotu do Lhoty u Lysic. Hned při příchodu nás přivítalo čerstvě narozené telátko. Na louce se tady volně pase 77 krav, 2 býci a 60 telat. Zemědělci je nechávají postupně spásat trávu na rozloze 18 km. Celý den jsou tedy buď venku, nebo odpočívají v zázemí, kde mají seno a vodu.

    S místním zemědělcem jsme se prošli po pastvině přiléhajícímu k lesu. Krávy tady žijí opravdu pohodový život a naše návštěva je velmi zaujala. Protože jsou to krávy divoké, drželi jsme se stranou, abychom nenarušili jejich klid.

    Bylo opravdu úžasné vidět, jak řezník Klouda a místní zemědělci přistupují ke svému řemeslu i zvířatům s úctou a láskou. Protože jak říká pan Klouda: ,,Člověk maso nemusí jíst pořád, ale když už ho jí, tak by si měl vybrat kvalitní a neplýtvat.“

    Tři otázky pro pana Kloudu

    Co říkáte na kauzu masa z Polska?

    Podle mě to není problém země, ale dodavatele. U masa se nedívám na stát, ale na značku. Je to stejné jako u aut, také se při výběru díváte na prověřené značky a jejich dobré jméno. V dnešní době je však problém, že se lidé dívají jen na to, aby měli ten nejlepší mobil a oblečení. Řeší jen obal, ale kvalitu u jídla tolik ne, tam rozhoduje nízká cena.

    Co je pro vás důležité u výběru masa?

    Je to především pohoda zvířat – welfare, to jak se zemědělec ke zvířeti chová, čím ho krmí, v jakých podmínkách zvíře žije a jakým způsobem a kde se poráží. Tyto faktory ovlivňují výslednou kvalitu masa. Pro porážku jsme si vybrali Masokombinát Poličku, jelikož víme, jak přísná kritéria zde mají.

    Plánujete do budoucna rozšířit nabídku?

    Ano, v současné době připravujeme rozšíření o uzeniny. Naši zákazníci se např. můžou těšit na hovězí párky bez dusitanů. Problém však bývá sehnat řezníky. Řezničina je těžká práce a málokdo ji po vyučení opravdu dělá. Proto se snažíme toto řemeslo dostat zpět mezi lidi a nabízíme možnost praxe i pro studenty třetích ročníků SŠ.

  • 1. díl: Český chřest a Družstvo Bramko CZ

    1. díl: Český chřest a Družstvo Bramko CZ

    Vítáme vás u prvního článku #Košíkvterénu. Rádi bychom vám pomocí těchto reportáží přiblížili nejen prostředí Košíku, ale především naše produkty a dodavatele.  Vše bez cenzury, 100 % autentické a ověřené.

    Jako první jsme vyrazili kousek za Prahu na farmu Český chřest, kde jsme ochutnali křupavé mladé výhonky, které byly příjemně nasládlé a připomínaly chutí hrášek. Jsme moc rádi, že vám můžeme zaručit tu nejlepší kvalitu této vynikající zeleniny a o její čerstvosti jsme se mohli přesvědčit sami.

     Kde se chřest pěstuje?

    Chřest je velmi náročná plodina na pěstování i sklízení, v minulosti byla kvůli tomu většina polí zlikvidována a chřest se musel dovážet ze zahraničí. Tradici obnovil pan majitel Šandera: „Když jsem v roce 2012 chřest poptával, dostal jsem odpověď, že ho nejprve asi budu muset sám vypěstovat. Tak jsem pole odkoupil a vybudoval značku Český chřest.”

    Jak jsme si sami vyzkoušeli, chřest se na poli sklízí ručně pomocí speciálního nástroje, jelikož stonky rostou až 70 cm pod zemí. Bílý chřest se přikrývá speciální plachtou, která je velmi drahá. Díky dvojbarevnosti plachty jsou zemědělci schopni regulovat růst chřestu.

    Zelený chřest se pěstuje bez plachet. Pěstováním na světle se procesem fotosyntézy do stonků dostává zelené barvivo chlorofyl.  Jeho sezóna začíná o pár dní později, ale v současné době je velmi oblíbený. Zatímco chřest bílý se musí loupat, ten zelený ne. Jak říká sám majitel, momentálně je prodej chřestu 50 : 50 v poměru bílý : zelený. Od minulého roku navíc na farmě pěstují i fialový chřest, který je obzvlášť delikátní. Jedná se o bílý chřest, který díky slunečnímu záření začne růžovět.

    Z pole rovnou na váš stůl

    Chřest se sbírá na poli do kovových beden, kam se vejde asi 8 kg chřestu v hrubé váze. Z toho se musí odříznout ještě asi 2 kg stonků.

    My jsme se z pole jsme přesunuli rovnou do chladírny, kde se chřest musí naložit do jednostupňové vody a chladí se 12-20 hodin. V momentě, kdy se chřest dostane na linku se očistí a připraví do půl kilových balení. Od té doby se začíná počítat jeho doba stáří. Z České farmy putuje rovnou do vašich nákupních tašek.

    Při zpracování se samozřejmě nějaký ten stonek zlomí, proto zde v sezóně prodávají tzv. zlomový chřest, který je skvělý např. na polévku.

    Posel jara – Cibulka lahůdková

    Z Hostína u Vojkovic jsme pokračovali do Družstva BRAMKO CZ se základnou v Semicích. Bramko se specializuje na pěstování české zeleniny a obhospodařuje během celého roku plochu o rozloze 2 500 ha. Celkově družstvo pěstuje okolo 30 plodin a my si sezónně ukážeme některé z nich přímo na poli.

    Čirok tady zaorávají jako ochranu proti erozi půdy

    Bramko se snaží snižovat negativní dopady produkce potravin na životní prostředí. Je držitelem několika certifikátů. Jedním z nich je např. HACCP – to zajišťuje zdravotní nezávadnost potravin, dále GlobalGap, jež zaručuje spotřebitelům standard bezpečných podmínek pro práci zaměstnanců, snížení užívaní chemických postřiků a škodlivých vlivů na životní prostředí. Družstvo je zapojeno i do integrovaného systému produkce zeleniny vysoké kvality, kde se klade důraz na ekologicky přijatelné metody a minimalizaci agrochemikálií.

    ,,Cibulka je velmi odolná vůči menším mrazům, proto ji pěstujeme skoro celý rok.” říká místní zemědělec.

    Cibulka lahůdková je posel jara, je příjemně nasládlá a obsahuje velké množství vitaminu C a B. Má antibiotické a antibakteriální účinky, proto dobře funguje proti nachlazení.

    Jak se taková cibulka sklízí?

    Na poli se vytrhne i s kořenem, poté se očistí od slupky okolo cibulky, kořínky se odříznou nožem a cibulka se dává do svazků po 5 kusech. Jedna cibulka má asi 160 g. Denně se sklidí asi 1 000 beden, ve kterých se nachází 3 000 svazků. Cibulka se v bednách ještě umyje vodou a poté putuje k vám do nákupních tašek.

    Na závěr bychom chtěli poděkovat panu Šanderovi i dodavatelům z Družstva Bramko CZ za jejich ochotu a moc milé setkání.