Rubrika: Nezařazené

  • 5 důvodů, proč se vyplatí kupovat farmářské maso (i v době inflace)

    5 důvodů, proč se vyplatí kupovat farmářské maso (i v době inflace)

    Ceny rostou, a tak se snižuje poptávka po dražších, kvalitních potravinách, které lidé nahrazují levnějšími variantami. Není se čemu divit – když člověku vzrostou výdaje na měsíční nákup o více než tisíc korun, je logické, že sáhne po levnějších výrobcích. V případě masa se tak spotřebitelé odvrací od farmářských produktů z ekologických chovů. Je to však správná volba? 

     

    Na začátek si pojďme ujasnit pojmy. U masa se u nás můžeme setkat s dvojím označením – “farmářské” a “BIO.” První z nich není nijak legislativně ošetřeno, není stvrzeno žádným certifikátem a v podstatě nám jenom říká, že maso pochází z farmy (tedy chovu menší či střední velikosti), z našeho území, kde byla zvířata chovaná volně, měla dostatek pohybu a kvalitního krmiva bez antibiotik. Pro ověření, zda tomu tak opravdu je, nám nezbývá nic jiného než si daného výrobce vyhledat a pročíst si jeho webové stránky, Facebook či Instagram. Anebo danou farmu prostě navštívit. 

    Tip: O tom, co je farmářský výrobek a jak ho poznat si můžete přečíst v jednom z našich minulých článků. 

    Naproti tomu označení BIO stvrzuje kvalitu, původ a chovné praktiky v černé na bílém. Přívlastek BIO mohou mít na obalu pouze výrobky, které prošly přísnou kontrolou a splnily legislativně daná kritéria pro ekologické zemědělství. Mezi tato kritéria v případě masa patří zákaz používání umělých hormonů, pesticidů a chemických postřiků na pěstování krmiva nebo minimální velikost prostoru pro každé zvíře, které zaručuje možnost dostatečného pohybu.

    Poté, co jsme si ujasnili pojmy, se pojďme vrátit k problému. Nacházíme se v době inflace a ceny potravin rostou. Většina z nás si tak utahuje opasek a odvrací se od dražších, “prémiovějších” produktů, kterými je mnohdy i kvalitní maso. Jak farmářské, tak BIO maso jsou totiž podstatně dražší než to konvenční z velkochovů. 

     

    Proč je farmářské/BIO maso dražší?

    Neplatíme u něj za líbivou nálepku nebo logo na obalu, vyšší cena je zde naprosto opodstatněná. U farmových/ekologických chovů je z důvodu dostatku prostoru na stejné ploše méně zvířat než u velkochovů, a tudíž je výnos z dané plochy výrazně menší. Zvířatům se neaplikují růstové hormony ani se jinak netlačí na co nejrychlejší růst a následnou porážku, takže na farmě zůstávají déle než v případě velkochovů, což farmářům zvedá náklady – ve velkochovech se za stejný čas jednoduše “otočí” více zvířat. Dalším důvodem, proč je farmářské maso dražší, je cena krmiva – sojový nebo kukuřičný šrot používaný ve velkochovech stojí podstatně míň než kvalitní krmivo z ekologického zemědělství. Ze všech uvedených důvodů logicky vyplývá vyšší cena masa – farmářské kuře nebo BIO hovězí jednoduše nemohou stát stejně jako jejich “konkurence” z velkochovu.  

     

    Nyní se nabízí otázka, zda je odvrácení se od kvality v případě masa správné, a jaké může mít důsledky. Pojďme se podívat na 5 argumentů, které by člověk před nákupem masa měl zvážit. 

    O farmářském/BIO mase obecně platí, že: 

    • Je zdravější

    Když už maso, tak kvalitní, tedy ideálně s nulovým obsahem hormonů, antibiotik a dalších látek. Zvířata z farmářských/ekologických chovů mají dostatek prostoru, nejsou na sebe namačkaná, a tudíž nepotřebují preventivní dávky antibiotik jako zvířata ve velkochovech, kde je riziko přenosu nemocí podstatně vyšší.

    V ekologických chovech není tlak na jejich rychlý růst, a maso tudíž neobsahuje růstové hormony. Zvířata se pasou volně a mají kvalitní krmivo, což má za následek “lepší” maso s nižším obsahem nasycených mastných kyselin a vyšším obsahem prospěšných omega-3 kyselin a antioxidantů. Posledním aspektem, který je z hlediska zdravotních účinků důležitý, je život zvířat bez stresu.

    Stress-free život znamená maso bez obsahu stresového hormonu. Díky dostatečnému prostoru, volnému pohybu a možnosti pastvy na trávě, je kvalita života zvířat přirozeně vyšší než v přeplněných velkochovech. Porážka v případě malých farem probíhá většinou přímo na místě, popřípadě na nejbližších jatkách, aby zvířata netrpěla zdlouhavým převozem v nákladním voze. 

    • Nákupem podporujeme místní farmáře v těžkých časech

    Jak známo, spotřebitelé volí peněženkou. Tím, komu dáme peníze, společně s ostatními nakupujícími rozhodujeme o tom, kdo bude moct dál rozvíjet svůj business a kdo naopak ne. Pokud se nám nelíbí představa masa plného hormonů a antibiotik nebo politováníhodná kvalita života zvířat, řešení je jednoduché – nepodporujme ji. Nekupujme levné maso a ukažme tak jeho výrobcům, že s jejich praktikami nesouhlasíme. 

    Koupí masa od vybraného farmáře či z ekologického chovu naopak podporujeme malé místní zemědělce, kteří jsou pro každou ekonomiku tolik důležití. Bez nich by na trhu neexistovala diverzita – fungují jako potřebný kontrast k velkochovům a mezinárodním korporací, díky čemuž máme jako zákazníci širší možnosti výběru. Navíc často vytváří potřebná pracovní místa ve venkovských oblastech. Farmáři také pociťují zvyšující se ceny energií a dalších vstupů, a pokud se k tomu přidá snížená poptávka po jejich výrobcích, může to vést až k jejich postupnému zániku.  

    • Má nesrovnatelně lepší chuť

    To není žádný marketingový slogan, ale tvrzení, které vám potvrdí každý, kdo farmářské či bio maso kupuje. Díky kvalitní stravě a dostatku pohybu zvířete je maso křehčí, pevnější a má méně tuku. Ptali jste se někdy, zda může maso vonět? To z farmy nebo ekologického chovu ano! Narozdíl od jeho supermarketových protějšků má již po vytažení z obalu lahodné masové aroma, které se rozline i během přípravy. Na pánvi nepouští vodu, jak je tomu zvykem například u konvenčního mletého masa. 

    • Je ekologičtější

    Jak jsme psali v článku Maso – ano nebo ne (a jak moc), maso (zejm. hovězí) je jedna z potravin s největší uhlíkovou stopou vůbec. Masný průmysl není zrovna ekologický, ba naopak. Vyžaduje obrovské množství půdy a vody a na druhé straně produkuje velké množství emisí. Živočišná produkce navíc není jen o samotném chovu zvířat, ale také o pěstování krmiva pro ně (kukuřice, sója), při kterém jsou ve velkém používány pesticidy a chemická hnojiva a dlouhodobě vede k erozi a celkovému snižování kvality půdy. Sečteno podtrženo, environmentální daň za kousek masa je poměrně vysoká. 

    Malým farmám a eko chovům může být přičteno k dobru zejména to, že si zvířata volně spásají trávu nebo seno, a nepotřebují tak pesticidy postříkané osevní plochy. Pastva zvířat na trávě je přirozenou součástí ekosystémů, díky které se půda regeneruje. 

    • Kvalita vítězí nad kvantitou (méně je více)

    Že kvalita je víc než kvantita v případě masa platí dvojnásob. Ačkoliv je maso skvělým zdrojem bílkovin a dalších prospěšných látek, jeho častá konzumace může mít negativní dopady na náš organismus. Podle celé řady studí běžná konzumace (zejm. hovězího) masa a uzenin může zvyšovat riziko výskytu kardiovaskulárních chorob, rakoviny tlustého střeva a cukrovky.

    Časté pojídání drůbeže podle jedné oxfordské studie zase zvyšuje riziko onemocnění žlučníku, žaludku a refluxní choroby jícnu. Rozhodně nikomu neříkáme, že by maso neměl jíst vůbec, ale je jasné, že není na škodu ho trochu omezit. Navíc i zde platí – všeho s mírou. Dnešní doba omezení konzumace masa nahrává – máme na výběr z široké nabídky vegetariánských a veganských potravin a bezmasé jídlo (tím nemáme na mysli smažák) si dnes bez problémů dáme prakticky v každé restauraci.

    Jíst maso pouze 2-3x týdně by tedy nemělo být nic těžkého. Pozor, mluvíme o snižování množství, ne kvality! “Dopřát si” kus kvalitního masa je v tomto případě více než nasnadě. Když už, tak ať to stojí za to. Kdo má stále pochyby o finanční stránce masa z ekologických chovů a  považuje ho za luxusní záležitost, pak vězte, že když ho jíte méně, méně i zaplatíte. Kupovat 2-3x týdně farmářské/bio maso člověka ve výsledku přijde na míň (nebo stejně) peněz, než kupovat maso, které je sice na kg levnější, ale zato 5-6x týdně. 

     

    Poznámka na závěr: 

    Jak bylo uvedeno výše, označení “farmářské” není narozdíl od označení “bio” nijak ověřitelné. Pokud si chcete být jistí, že víte, co a od koho kupujete, vyhledejte si konkrétního farmáře a jeho praktiky na internetu. Pokud je z vašeho okolí, můžete se k nim třeba i zajet podívat. Jistota je jistota. 🙂

     

    Naše tipy na ověřené dodavatele masa:

    Krůtí: Česká krůta, Farma Rychvald https://www.ceskakruta.cz

    Kuřecí: Kuře z Rašovic  https://www.fitafer.cz/

    Hovězí: Biopark – https://biohovezi.cz/nase-farmy

    Ekofarma Babiny – https://www.ekofarma-babiny.cz/

    Objevit celou nabídku BIO hovězího 

    Autor: Tereza Reyes

  • Jak zapojit děti do úklidu?

    Jak zapojit děti do úklidu?

    Sotva uklidíte jednu oblast vašeho domova, můžete se vrhnout na další…a pak se rovnou vrátit k té první, jelikož se tam jakýmsi zázrakem mezitím zase vytvotřil nepořádek. Znáte to? Úklid domácnosti je nedílnou součástí každodenního mateřského kolotoče, to vám potvrdí každá(ý), kdo o tom něco ví. Zapojením vašich ratolestí do úklidu jim nejen pomůžete získat praktické dovednosti a znalosti o chodu domácnosti, ale také ulehčíte sami sobě.

     

    Participace dětí na úklidových činnostech však není (a neměla by být) primárně o tom, abychom si my, dospělí, ulehčili. Pointou je, aby děti viděly, jak to doma chodí a uvědomily si, že hračky se do krabice neuklidí samy, prach se neutře sám, koberec se nevysaje sám a prádlo se také nevypere a nepověsí samo. Postupným zapojením do úklidových činností si vypěstují návyky, které je budou provázet celým životem. Jen se podívejme sami na sebe a na naše drahé polovičky – to, co v domácnosti děláme (a neděláme) si většinou neseme z dětství a z toho, co nás naučili naši rodiče. Něco samozřejmě můžeme přidat, něco zase vynechat, ale základní uklízecí návyky jsou jasně dané právě z tohoto období. Kromě zvyků jde také o získání důležitých praktických dovedností. Umět správně držet koště, povléct postel, nachystat svačinu a vědět jak vyprat prádlo se zkrátka do života hodí. V neposlední řadě je úklid domácnosti s dětmi také o tom dělat věci společně – rodině to přináší radost a pocit soudržnost (plus uklizený byt). 

    Otázkou nyní je, jak děti do úklidu zapojit? Utírání prachu nebo stlaní postele nezní zrovna jako ty nejzábavnější činnosti na světě. 

    Ty nejmenší děti se velice rády zapojují do všech činností a opakují po rodičích – zkrátka chtějí dělat všechno, co dělá máma a táta. Této touhy si važte a využijte ji, rozhodně dítě neodhánějte s tím, že na to je ještě malé (pokud se nejedná o broušení nožů nebo podobnou činnost). Jasně, úklid s 18ti měsíčním dítětem trvá dvakrát až třikrát déle a často se nakonec ani nejedná o úklid, ale zde je opravdu na místě nechat své perfekcionistické touhy stranou. Pokud se dítě chce zapojit, nechte ho. Učí se, objevuje, opakuje, a to je přece skvělé! Ještě jedna důležitá věc – malé děti snáz pochopí to, co po nich chcete, názorným příkladem. Vysvětlování nechte na jindy, raději jim ukažte, jak vypadají hračky uklizené do krabice,prostřený stůl, vyklizená myčka nebo ustlaná postel. 

     

    To, že děti začneme do chodu domácnosti zapojovat už od raného věku, nicméně neznamená, že budou s radostí uklízet až do konce života. Smysl pro pořádek a čistotu je dlouhotrvající proces, na kterém musíme soustavně pracovat. Cílem by pro nás jako rodiče nemělo být, aby děti slepě poslouchaly naše příkazy a rozkazy, ale aby si k pořádku vypěstovaly pozitivní postoj a pořádek byl pro ně samotné něco chtěného. 

     

    Motivace zapojovat se do úklidu by vždy měla být pozitivní. Slepé příkazy a následný křik nebo dokonce tresty nikam nevedou. Respektive vedou, ale pouze k tomu, že si dítě k úklidu vytvoří celoživotní odpor. Chvalte vaše děti za snahu, ne za výsledek. Tak pochopí, že vítězství není vše a že se mohou neustále zlepšovat. Děti milují výzvy, zkuste tedy použít věty typu “jé, to je tolik hraček, to já ani nedokážu uklidit! Dokážeš to ty?”

    Jak známo, děti také milují hry a s úklidem tomu není jinak. Zkuste zapojit vaši kreativitu anebo přímo samotné hračky. Máte doma vozík nebo krabici na kolečkách? Udělejte z něj popelářské auto, se kterým bude vaše dítko jezdit po domě a nakládat do něj rozházené hračky (kdo z nás nechtěl být v dětství popelářem?!). Pokud máte děti dvě, jedno může být řidič a druhý kontrolor pořádku, s tím, že si role budou pravidelně střídat. U skládání prádla nechte děti závodit v tom, kdo první spáruje nejvíc ponožek. Vysávání můžete pojmout ve stylu Jeníčka a Mařenky – udělejte po bytě chodníčky z drobků nebo třeba papírových koleček z děrovačky a dejte dětem za úkol je vysát. Fantazii se meze nekladou. 

     

    Nezapomínejte, že úklid domácnosti je činností společnou a že pro děti je velice demotivující, pokud jim zadáte úkoly a sama(i) si lehnete na gauč. 

     

    Do jakých činností a kdy můžeme děti zapojovat? Dali jsme dohromady obecný přehled činností podle věkových kategorií. Berte ho prosím jen orientačně, je jasné, že doma můžete mít dítě, které od 1,5 roku miluje vysávání a rádo utírá prach. A naopak, jsou děti, které některým činnostem přijdou na kloub (a na chuť) až o něco později. 

    2-3 roky

    • uklidit hračky do krabice
    • poskládat knihy na poličce
    • vyhodit odpadky do koše
    • prostřít stůl
    • odnést oblečení do koše na špinavé prádlo 

    4-5 let

    • nakrmit domácí zvíře
    • uslat postel
    • zalévat květiny
    • používat ruční vysavač
    • doplňovat toaletní papír
    • připravit si jednoduchou svačinu
    • utřít a uklidit nádobí

    6-7 let

    • vynést odpadky
    • shrabat zahradu
    • vyklidit nádobí z myčky
    • vysát hladké povrchy
    • vytřídit špinavé prádlo
    • uklidit si čisté prádlo do šatníku

    8-9 let

    • naskládat nádobí do myčky
    • utřít prach
    • pomoc při nákupu v obchodě
    • převléknout povlečení
    • vyleštit zrcadla
    • umýt stůl

    10-11 let

    • umýt koupelnu (pozor na úklidové prostředky-viz dále)
    • zvládnout běžný úklid domácnosti (prach, vysávání, vytírání)
    • samostatně nakupovat drobné věci
    • připravit jednoduché jídlo
    • uklidit po sobě pracovní plochu v kuchyni
    • přišít knoflík

    od 12 let

    • žehlit 
    • vařit
    • vyprat
    • postarat se o mladší členy domácnosti
    • vyměnit žárovku (s dohledem rodiče)
    • zapojit se do drobných oprav (pověsit obraz na stěnu, přivrtat poličku atd.)

    Poslední otázkou v tématu úklidu s dětmi je výběr vhodných úklidových prostředků. Ekologicky produkty, které jsou šetrné k životnímu prostředí a neobsahují nebezpečné chemikálie, budou jistě šetrnější i k pokožce a čichovým buňkám vašich dětí. Sázkou na jistotu jsou v tomto ohledu po domácku vyrobené úklidové prostředky (např. domácí čistič na bázi octa a jedlé sody). Další možností jsou čistící a úklidové prostředky s označením “ekologické.” Na Košíku najdete široký výběr od značek Tierra Verde, Feel Eco či Attitude. Zaručuje se za ně i autorka článku, která je na složení výrobků a ekologii opravdu pes! 

    Zdroje:

    https://www.opppvyskov.cz/index.php/pracoviste/boskovice/93-rodic-boskovice/357-deti-a-domaci-prace

    https://www.akademierodicovstvi.cz/blog/mali-pomocnici-aneb-kdyz-deti-doma-pomahaji-uklizet

    https://www.flowee.cz/clovek/9527-psycholozka-radi-jak-na-pozitivni-motivaci-deti

    https://www.promaminky.cz/clanky/rozvoj-a-vychova-ditete-106/jak-zapojit-dite-do-chodu-domacnosti-673

    https://www.hravaskolka.cz/inspiracia-pre-rodicov/jak-motivovat-deti-k-uklidu-hracek/

     

    Autor: Tereza Reyes



  • Kouzlo vinné révy zachvátilo Košík

    Kouzlo vinné révy zachvátilo Košík

    Víno není žádná snobárna. Ať už jste laik či rozený sommelier, určitě jste si někdy vychutnali posezení se skleničkou dobrého vína – a o tom to celé je. Proto vám doporučujeme náš Vinařský speciál, který chceme věnovat všem, kterým učarovaly plody vinic.

    fb_timeline

    Nováčkům poradíme, které vínko se hodí k lehkému obědu a které zas načít u grilování. Nakonec zjistí, že láhev vína přijde vhod vskutku při každé příležitosti, stačí jen vybrat ten správný typ. Odborníkům zas nabídneme poslední novinky z osmi prestižních českých vinařství, na kterých mohou vyzkoušet své degustační vlohy.

    Každý navíc získá možnost vyhrát dárkový degustační balíček s výběrem vín a dalších delikates, který vydá na luxusně strávený večer. Tak neváhejte a nechte se s námi uchvátit kouzlem vinné révy – svět nových požitků máte na dosah.

    Tak se chopte skleniček a jdeme na přípitek.