Štítek: #kosikvterenu

  • 14. DÍL: BIOPEKÁRNA ZEMANKA

    14. DÍL: BIOPEKÁRNA ZEMANKA

    Když vás vyzveme, ať si představíte pekárnu, která ročně vyrobí 192 tun kvalitního biopečiva, určitě nemáte v hlavě 35 usměvavých pekařů, kteří kousek od Sedlčan pečou sušenky. Ale je to tak. Rodinná Biopekárna Zemanka je svým ekologickým i lidským přístupem unikátní a my jí proto moc fandíme.

     

    Oříkov kousek od Sedlčan skrývá zlatý důl zdravého chroupání. Právě tady sídlí Biopekárna Zemanka, kde se vyrábí výborné bio sušenky a slané bio krekry. Vše připravují podle vlastních domácích receptur už od roku 2006. Nejprve výrobu řídila maminka zakladatele, Věra Zemanová, profesionální cukrářka s více než 40letou praxí. Ta dodnes zůstává duší celé pekárny. My jsme se potkali s majitelem Janem Zemanem, který nás provedl celým procesem výroby a ukázal nám voňavou pekárnu i sklad surovin.

    V malé pekárně s pouhými 35 zaměstnanci se ročně připraví více než 192 tun pečiva, které míří nejen na náš stůl, ale i do dalších 11 zemí v Evropě. V oddělené výrobně pár kilometrů od Oříkova se potom rodí i bezlepkové varianty oblíbeného pečiva.

     

    Všechny výrobky se obejdou bez škodlivých ztužených tuků, bílého cukru, konzervantů, barviv a aromat. Veškeré suroviny v bio kvalitě pochází z šetrného ekologického zemědělství. Pro chuť výrobků je důležitá hlavně kvalita mouky. „Naším dodavatelem mouky je firma Probio. Mají svůj vlastní mlýn a vykupují obiloviny od českých farmářů. Mouku nemelou do zásoby, ale snaží se zachovat co nejvyšší kvalitu a čerstvost.“, vypráví nám Jan Zeman. „Když jsme začínali, tak jsme měli problém špaldovou mouku v bio kvalitě vůbec sehnat v požadovaném množství. Dokonce jsme měli období asi dvou let, kdy se díky nedostatku velmi rapidně zvýšila cena mouky z ekologického zemědělství, ale my jsme museli ceny držet. Nikdy jsme ale neuvažovali, že bychom nároky na kvalitu snížili.“

    V ekologickém přístupu pokračuje pekárna i u nás na Košíku, a proto své dobroty nabízí v sekci Budoucnost bez obalu. Ty nejoblíbenější varianty nám vozí ve vratných nádobách a my vám požadované množství sušenek dovezeme v recyklovatelných papírových sáčcích. Snažíme se tak společně omezovat množství plastového odpadu.

    Až do roku 2016 výroba v oříkovské pekárně probíhala ručně, dnes ji z velké části nahrazují stroje. Třeba zdejší ikonické čoko-kokosky se připravovaly pomocí kopečkovače na zmrzlinu, přičemž rukojeť musely cukrářky stisknout až pěttisíckrát denně. Dnes to za ně dělá stroj. Přesto je ruční práce stále důležitá. Zůstal také důraz na poctivé složení a poměr surovin tak, jak jsou zákazníci už 13 let zvyklí. „Nikdy jsme naše zákazníky nezklamali. Nikdy jsme receptury nezměnili k horšímu a když jsme přeci jen dělali nějaké změny, tak jsme drželi chuť a hlavně kvalitu.“, vysvětluje pan majitel.

    Důraz na ekologii je v oříkovské pekárně téma číslo jedna. „Hlavní mise je podpora ekologického zemědělství, protože čím víc lidí si koupí naše sušenky, tím víc je za námi objemu ekologického zemědělství a víc ekologické plochy. Tím přispíváme ke zlepšení životního prostředí.“, vysvětluje Jan Zeman svůj životní i firemní postoj. „V našich sousedských státech, v Rakousku a Německu, bio nekupují jen kvůli zdravotnímu hledisku, ale hlavně kvůli dopadu na naši planetu. Při produkci obilí je např. přehřívání půdy jedním z velkých problémů, který způsobuje velké sucho. Je to na naší každodenní volbě, jak tou peněženkou zahlasujeme a koho tím podpoříme. My bereme česká vejce, bezlepkovou mouku bereme pohankovou z Probia a kukuřičnou z mlýna Mrzkovice. Sušená jablka a hrušky, které používáme, pochází ze Zlínska od paní Vránové. Děláme, co můžeme.“

    A v čem vidí Jan Zeman tajemství úspěchu? „Vidíme, že si lidé váží té rodinnosti, opravdovosti a autenticity, se kterou to děláme. Jde o celý ten řetězec, od výběru dodavatele, receptury, která je naše, až po ten způsob, jak se to k lidem dostává a jak komunikujeme se zákazníkem. Sice nemáme rádi hesla, která už jsou trošku vyčpělá, jako třeba “děláme to s láskou”, ale u nás to tak prostě je.“

  • 1. díl: Český chřest a Družstvo Bramko CZ

    1. díl: Český chřest a Družstvo Bramko CZ

    Vítáme vás u prvního článku #Košíkvterénu. Rádi bychom vám pomocí těchto reportáží přiblížili nejen prostředí Košíku, ale především naše produkty a dodavatele.  Vše bez cenzury, 100 % autentické a ověřené.

    Jako první jsme vyrazili kousek za Prahu na farmu Český chřest, kde jsme ochutnali křupavé mladé výhonky, které byly příjemně nasládlé a připomínaly chutí hrášek. Jsme moc rádi, že vám můžeme zaručit tu nejlepší kvalitu této vynikající zeleniny a o její čerstvosti jsme se mohli přesvědčit sami.

     Kde se chřest pěstuje?

    Chřest je velmi náročná plodina na pěstování i sklízení, v minulosti byla kvůli tomu většina polí zlikvidována a chřest se musel dovážet ze zahraničí. Tradici obnovil pan majitel Šandera: „Když jsem v roce 2012 chřest poptával, dostal jsem odpověď, že ho nejprve asi budu muset sám vypěstovat. Tak jsem pole odkoupil a vybudoval značku Český chřest.”

    Jak jsme si sami vyzkoušeli, chřest se na poli sklízí ručně pomocí speciálního nástroje, jelikož stonky rostou až 70 cm pod zemí. Bílý chřest se přikrývá speciální plachtou, která je velmi drahá. Díky dvojbarevnosti plachty jsou zemědělci schopni regulovat růst chřestu.

    Zelený chřest se pěstuje bez plachet. Pěstováním na světle se procesem fotosyntézy do stonků dostává zelené barvivo chlorofyl.  Jeho sezóna začíná o pár dní později, ale v současné době je velmi oblíbený. Zatímco chřest bílý se musí loupat, ten zelený ne. Jak říká sám majitel, momentálně je prodej chřestu 50 : 50 v poměru bílý : zelený. Od minulého roku navíc na farmě pěstují i fialový chřest, který je obzvlášť delikátní. Jedná se o bílý chřest, který díky slunečnímu záření začne růžovět.

    Z pole rovnou na váš stůl

    Chřest se sbírá na poli do kovových beden, kam se vejde asi 8 kg chřestu v hrubé váze. Z toho se musí odříznout ještě asi 2 kg stonků.

    My jsme se z pole jsme přesunuli rovnou do chladírny, kde se chřest musí naložit do jednostupňové vody a chladí se 12-20 hodin. V momentě, kdy se chřest dostane na linku se očistí a připraví do půl kilových balení. Od té doby se začíná počítat jeho doba stáří. Z České farmy putuje rovnou do vašich nákupních tašek.

    Při zpracování se samozřejmě nějaký ten stonek zlomí, proto zde v sezóně prodávají tzv. zlomový chřest, který je skvělý např. na polévku.

    Posel jara – Cibulka lahůdková

    Z Hostína u Vojkovic jsme pokračovali do Družstva BRAMKO CZ se základnou v Semicích. Bramko se specializuje na pěstování české zeleniny a obhospodařuje během celého roku plochu o rozloze 2 500 ha. Celkově družstvo pěstuje okolo 30 plodin a my si sezónně ukážeme některé z nich přímo na poli.

    Čirok tady zaorávají jako ochranu proti erozi půdy

    Bramko se snaží snižovat negativní dopady produkce potravin na životní prostředí. Je držitelem několika certifikátů. Jedním z nich je např. HACCP – to zajišťuje zdravotní nezávadnost potravin, dále GlobalGap, jež zaručuje spotřebitelům standard bezpečných podmínek pro práci zaměstnanců, snížení užívaní chemických postřiků a škodlivých vlivů na životní prostředí. Družstvo je zapojeno i do integrovaného systému produkce zeleniny vysoké kvality, kde se klade důraz na ekologicky přijatelné metody a minimalizaci agrochemikálií.

    ,,Cibulka je velmi odolná vůči menším mrazům, proto ji pěstujeme skoro celý rok.” říká místní zemědělec.

    Cibulka lahůdková je posel jara, je příjemně nasládlá a obsahuje velké množství vitaminu C a B. Má antibiotické a antibakteriální účinky, proto dobře funguje proti nachlazení.

    Jak se taková cibulka sklízí?

    Na poli se vytrhne i s kořenem, poté se očistí od slupky okolo cibulky, kořínky se odříznou nožem a cibulka se dává do svazků po 5 kusech. Jedna cibulka má asi 160 g. Denně se sklidí asi 1 000 beden, ve kterých se nachází 3 000 svazků. Cibulka se v bednách ještě umyje vodou a poté putuje k vám do nákupních tašek.

    Na závěr bychom chtěli poděkovat panu Šanderovi i dodavatelům z Družstva Bramko CZ za jejich ochotu a moc milé setkání.