Štítek: Klasa

  • Není mouka jako mouka

    Není mouka jako mouka

    Největší oblibu mezi moukami si na našem trhu získala hladká mouka, vyrobená z pšenice. Byla by ale škoda, myslet si, že jsme odkázáni pouze na ni. K dostání je nepřeberné množství druhů, které se liší jak zpracováním, tak i surovinami použitými k její výrobě.

    Za jeden rok sníme zhruba 80 kg klasické pšeničné mouky. Přitom máme bohatý výběr i z ostatních druhů. Vyzkoušejte novou chuť některé z mouk ve svém oblíbeném pokrmu.

    Jaké produkty se vyrábí z jednotlivých druhů obilnin:

    • Z pšenice – mouky hladké, polohrubé a hrubé, krupice hrubé a jemné. Podle stupně vymletí se mouky označují také jako světlé, polosvětlé a tmavé. Tmavé mouky mají vyšší obsah vlákniny.
    • Z žita – mouka chlebová a celozrnná. Žitné mouky obsahují pouze stopové množství lepku.
    • Z ovsa – mouka má nulový obsah lepku a velké množství vlákniny. Je ideální jako příměs do těst na buchty, bábovky, ale i palačinky.
    • Z ječmene – dělají se z něj především kroupy různých velikostí.
    • Z ječmene a ovsa – mouky a krupice vhodné na pečení.
    • Z kukuřice – krupice pro extruzi, ale také bezlepkové mouky. Výborně se hodí k zahušťování omáček či polévek.
    • Z pohanky – převážně kroupy, dále také krupice a bezlepková mouka. Tato mouka má specifickou chuť a výborné pojicí vlastnosti.
    • Z prosa – jáhly. Jahelná mouka je pak doporučována na přípravu těstovin, pečiva
      a moučníků.

    Mezi mlýnské výrobky patří i oloupaná semena dalších obilovin, luskovin a olejnin. Nesmíme zapomenout ani na rýži, která se zde také zpracovává. Díky velké poptávce se zvyšuje výroba speciálních cereálních výrobků, včetně jejich směsí.

  • Mouka – bílé zlato

    Mouka – bílé zlato

    Zatímco ve světě byste v regálech marně hledali hrubou mouku na výrobu knedlíků, v České republice se pulty pod tíhou nepřeberného množství mouk téměř prohýbají. Mouka se tak díky rozmanitosti výroby stala nedílnou součástí našich jídelníčků. Nejběžněji je ale k dostání pšeničná hladká mouka, která má nejjemnější zrnitost.

    Oproti mlýnům ve světě vyrábíme ve střední Evropě velké množství různých mouk, mezi které patří pšeničné krupice, hrubé a polohrubé mouky. Tímto výčet mouk nekončí. Na jedné pšeničné lince lze současně získat až 9 výrobků – hrubou a jemnou krupici, hrubou a polohrubou mouku, mouky hladkou světlou, polosvětlou a tmavou, dále pak krmnou mouku a otruby. Zatím co ve světě si vystačí pouze s moukou typu hladké světlé nebo hladké tmavé, u nás je opravdu z čeho vybírat. Podle označení mouky poznáme také její zrnitost. Od té nejjemnější (hladká mouka), až po tu nejhrubší (krupice).

    Co je specifické pro mlýnské výrobky v ČR
    Významnou středoevropskou raritou je výroba žitného chleba a kynutých knedlíků, čímž je Česká republika vyhlášená. Věděli jste, že každý Čech sní přibližně 50 kg chleba? Typická je pro nás i příprava moučníků na bázi třených a šlehaných těst.  K výrobě těchto sladkých dezertů jsou nejvhodnější hrubé a polohrubé mouky.

    Mezi stále oblíbenější a nakupované mlýnské výrobky patří různé obiloviny pro přímou spotřebu (jáhly, len, pohanka, bulgur, kroupy apod.), semena k naklíčení, instantní mlýnské výrobky (vločky, kaše), směsi z obilovin, rýže, müsli, trhanka apod.

    Pokud chcete, aby vám mouka a ostatní mlýnské výrobky vydržely co nejdéle, skladujte je na suchém, chladném a tmavém místě.

  • Jak se vyrábí mouka

    Jak se vyrábí mouka

    Mouku je možné umlít z každé obiloviny. Především pak pšenice patří už od pravěku k těm nejčastěji používaným. A na pomyslné špici popularity mezi obilovinami se drží dodnes. Umlít však mouku není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.

    Kromě pšeničné mouky je oblíbená také žitná, která se využívá především k přípravě chleba. Známá je rovněž špaldová mouka, vhodná do sladkých i slaných těst. Mouka se dále vyrábí například
    z ječmene, kukuřice, pohanky, rýže či sóji. Ale i z jiných dostupných surovin.

    Cesta zrna je dlouhá a začíná v násypce. Odtud vede do čistírny, kde dochází k oddělení nečistot. Čisté zrno končí v koukolníku, následuje průtoková loupačka. Zrno je dále přemístěno do sila šrotové stolice a zde dochází k postupnému vymílání několika chody. V průběhu vymílání  se odděluje jádro od obalu, čímž vznikají otruby, hrubá krupice a prvotní mouka, která je dále zpracovávána.

    Zjednodušeně řečeno, mlýnské zpracování spočívá v narušení obilného zrna a umění oddělit od sebe jeho jednotlivé části. Ty mají odlišné jak uživatelské vlastnosti, tak i nutriční obsah. Tyto části – kromě celozrnných mouk – se finalizují na hotové výrobky. Mlýnská technologie je postupně rozemílá a třídí. Vlastnosti výsledných produktů se odvíjejí především od vlastností zpracovávaných surovin.

    Aby se ke spotřebiteli dostal pouze nekvalitnější produkt, prochází mouka ještě posouzením kvality jakosti. To se dělí na senzorické (barva, chuť, vůně a konzistence) a laboratorní (obsah vody, popela, tuku a granulace).

  • Jaké jsou benefity mouky pro náš organismus

    Jaké jsou benefity mouky pro náš organismus

    Když se řekne mouka, nejspíše se vám vybaví bílý prášek nebo krupička – surovina pro křehké
    a nadýchané moučníky. V čem je ale pro nás přínosná? Jakou roli hrají produkty z mouky v naší výživě?

    Obiloviny neboli cereálie jsou nejrozšířenější a nejdostupnější potravinou na světě. V Evropě, Americe, Austrálii a západu Asie je hlavní obilovinou pšenice. Ve východní a jižní Asii a v některých zemích Afriky dominuje rýže, v Austrálii, v Jižní a Střední Americe a zbytku Afriky zase kukuřice.

    „U nás se také setkáváme s žitem a dále také s ovsem (na výrobu vloček) a ječmenem, který je hlavní surovinou pro pivovarský průmysl,“ informuje pro web akademiekvality.cz Pavel Filip, odborník ze Svazu průmyslových mlýnů ČR.

    Význam mouky ve výživě
    Přestože někteří lidé nemohou z důvodu alergie na lepek (obsažený v některých obilných výrobcích) takové potraviny konzumovat, je třeba si uvědomit, že tato komodita slouží jako zdroj snadno dostupné energie. Využíváme ji ve formě škrobu, který je velmi snadno a rychle stravitelný. Navíc je velká část obilovin pěstována pro krmné účely. Bez nich bychom tedy neměli produkty živočišné výroby, jako jsou maso, mléko či vejce.